Itálie zmítaná politickými spory se začíná topit v dluhové krizi

Výnos klíčového státního dluhopisu Itálie během dneška vystoupil na 6,7 procenta a přiblížil se k hranici sedmi procent. "To je číslo, které nemůže nikoho klidným v celé Evropské unii," řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Podle některých expertů by překročení této mety mohlo zlomit vaz Itálii, která se zatím snaží pádu do dluhové krize, jaký se odehrál v Řecku, zabránit. Do země povolala i mezinárodní experty, kteří by jí měli pomoci s reformami.

S napětím na situaci na Apeninském poloostrově pohlíží i zbytek Evropy. "Ekonomická a finanční situace Itálie je velmi znepokojující," řekl eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn. Dle některých hlasů by v případě, že by se Itálie, jejíž dluh dosahuje 120 procent HDP, dostala do podobných potíží jako Řecko, nebylo v silách partnerů z EU ji pomoci. O vážnosti situace svědčí i to, že do Říma se vrátil ministr financí Giulio Tremonti, který se měl účastnit v Bruselu jednání z kolegy z EU.

Italský premiér Berlusconi podá demisi, jakmile parlament schválí plán hospodářských a rozpočtových reforem, které požaduje Evropská unie. Oznámil to dnes večer italský prezident Giorgio Napolitano po konzultaci s předsedou vlády. Hlasování se očekává do konce listopadu. Reformy mají odvrátit hrozbu dalšího zhoršování dluhové krize země.

Hospodářské a současně politické potíže má i Řecko, kterému už na rozdíl od Itálie museli partneři přispěchat na pomoc záchrannými balíky. Otázkou, jestli budou peníze do Atén proudit, ale souvisí s tím, jak Řekové budou pokračovat s nepopulárními škrty. Právě s tím souvisí i to, že země směřuje k nové vládě. Do ní by se měla zapojit i dosavadní opozice, přičemž novým premiérem by měl prý být někdejší viceprezident ECB Lukas Papadimos.

Nový kabinet bude muset zajistit plnění podmínek pro přijetí nového záchranného balíku. Eurozóna dala najevo, že Aténám už tak úplně nevěří. Chce od nich písemné záruky již nyní. Podepsat by je měli zástupci hlavních stran, nový premiér, ministr financí i šéf centrální banky. Ve hře je i vyplacení další části pomoci z prvního záchranného padáku, která by měla činit osm miliard eur. Podmínkou k jejímu vyplacení jsou zmiňované záruky od Řeků.

Hospodářskou a finanční krizí se dnes zabývali také ministři financí zemí EU. Jednali mimo jiné o dani z finančních transakcí, kterou navrhuje Evropská komise a podporují ji třeba Francie s Německem. Proti se ale staví státy jako Británie, Švédsko či Česko. Návrhy by podle nich snížily konkurenceschopnost Evropy a případně odlivu transakcí jinam. V konečném důsledku by je prý zaplatili lidé na poplatcích.

Německá centrální banka dnes odmítla výzvy, aby pomohla financovat záchranu eurozóny. Šéf Deutsche Bundesbank Jens Weidmann tak udělal čáru přes rozpočet několika světovým politikům, kteří v minulých dnech naznačovali, aby si Evropa z problémů pomohla sama. K posílení role evropských centrálních bank eurozónu vyzvali britský premiér David Cameron, americký prezident Barack Obama či ruský premiér Vladimir Putin. Evropská centrální banka by podle nich měla zadlužené země podpořit.