"ECB agresivně nakupuje," řekl jeden z obchodníků. Podle něj ECB zkupuje papíry se splatností dva roky a deset let. K tomu ji mohla částečně přimět inverze výnosové křivky u splatností dva roky a deset let, což se stalo za dobu existence eurozóny u těchto dluhopisů vůbec poprvé. Další obchodník řekl, že ECB nakupuje hlavně dluhopisy s desetiletou splatností.
Inverze výnosové křivky znamená, že papír s kratší splatností má vyšší výnos než papír se splatností delší.
Výnos klíčového italského dluhopisu se splatností deset let dnes ráno poprvé v historii eurozóny vystoupil na sedm procent. To je hranice, která je podle expertů dlouhodobě neudržitelná. Je to stejná hodnota, po jejímž překonání byly nuceny požádat o zahraniční finanční pomoc vlády Řecka, Irska a Portugalska.
Přítomnost ECB na trhu obchodníci zaznamenali už během dopoledne, banka ale podle nich nakupovala jen ve velmi malých objemech. Pro razantní vstup na trh se tedy rozhodla zřejmě až odpoledne.
ECB italské dluhopisy odsává z trhu navzdory tomu, že ji od takového postupu zrazuje část jejích vlastních lidí. Letos například z vedení ECB kvůli soustavným nákupům dluhopisů zadlužených zemí eurozóny odstoupil šéf německé centrální banky Axel Weber. Na odchodu je i další německý zástupce Jürgen Stark. Ten sice uvedl jiné důvody odchodu, informované zdroje ale tvrdí, že pravým důvodem je nespokojenost s politikou ECB.
Německá centrální banka ústy svého šéfa Jense Weidmanna v úterý uvedla, že nehodlá přispívat k záchraně eurozóny pomocí dalšího tištění peněz. Ačkoliv centrální banky jsou nezávislé, Bundesbanka je v tomto zajedno s německou politickou reprezentací. Nelibost nad postupem ECB už dala najevo i kancléřka Angela Merkelová.
Výnos desetiletého dluhopisu nejprve vystoupil na sedm procent a po kratší pauze růst obnovil. Dostal se tak až na 7,48 procenta. Na vzestupu jsou ale i výnosy dluhopisů s dalšími splatnostmi, například u pětiletého papíru se výnos vyšplhal až na 7,72 procenta. To je pro Itálii obzvlášť špatná zpráva, protože Itálie má další aukci dluhopisů s touto splatností naplánovanou už na příští týden.
Zadlužení Itálie dosahuje asi 1,9 bilionu eur (zhruba 47,8 bilionu Kč). To je nejvíce z celé eurozóny. V poměru k hrubému domácímu produktu zadlužení dosahuje zhruba 120 procent, což je po Řecku druhý nejhorší výsledek. Itálie má přitom před sebou těžký úkol: v nejbližších letech musí takzvaně překlopit velkou část splatných závazků. Jen příští rok bude muset sehnat asi 300 miliard eur (asi 7,6 bilionu Kč), aby měla na splátku dluhu a mohla si vzít další úvěry.
K nervozitě na finančních trzích částečně přispěla zpráva o chystané rezignaci italského premiéra Silvia Berlusconiho. To sice trhy vítají, ale vadí jim nejistota, která bude předání moci provázet.