V jarní prognóze komise pro letošek čekala růst hospodářství ve výši 1,8 procenta v EU a 1,6 procenta v unijních státech platících eurem. Pro příští rok odhadovala navýšení HDP v EU o 1,9 procenta a v eurozóně o 1,8 procenta.
Od té doby se ale situace změnila. Eurozóna se topí v dluhové krizi, finančních trhů se zmocnila nejistota a zhoršily se i podmínky u dalších klíčových hráčů světové ekonomiky.
"Výhled evropské ekonomiky se obrátil k horšímu. Ostře se zhoršující důvěra a zesílení finančních zmatků ovlivňují investice i poptávku, zatímco naléhavá fiskální konsolidace doléhá na domácí poptávku a oslabující globální ekonomického prostředí drží zpět vývozy," uvedla komise hned na úvod prognózy.
Růst ekonomiky bude v poslední kvartálu letoška mezičtvrtletně nulový. "Vzhledem k postupnému návratu důvěry a odstraňování vnějších překážek se očekává, že mezičtvrtletní růst HDP se bude mírně zvyšovat o zhruba 0,4 procenta v EU i v eurozóně do čtvrtého čtvrtletí 2012," píše se v prognóze.
Mezi státy budou podle Bruselu poměrně výrazné rozdíly, i když očekávanému zpomalení neunikne podle něj nikdo. Například růst Francie, druhé největší ekonomiky eurozóny, se prý na konci roku dostane do červených čísel, přičemž návrat k růstu se čeká ve druhé půlce tohot příštího. Dvě čtvrtletí kolem konce roku bude v červených číslech i Itálie, které se snaží za každou cenu odvrátit ponoření do dluhových potíží, jaké před časem zachvátily Řecko.
Z celoročního pohledu by příští rok měly mít největší růst pobaltské země - Estonsko (3,2 procenta) a Litva (3,4 procenta). V Řecku by hospodářství příští rok mělo naopak poklesnout o 2,8 procenta po letošním propadu o 5,5 procenta, v Portugalsku o tři procenta (letos -1,9 procenta). Německo příští rok čeká podle komise růst o 0,8 procent (letos 2,9 procenta), Francii 0,6 procenta (letos 1,6 procenta), Itálii 0,1 procenta (letos 0,5 procenta) a Británii 0,6 procenta (letos 0,7 procenta).