Když Fuksa v červenci dotace zastavil, jeho rozhodnutí tehdy vyvolalo bouři nevole mezi agrárními organizacemi i sdruženími hájícími zájmy venkova. Bendl prý k obnovení programu dospěl na základě podrobného přezkoumání situace kolem provozování bioplynových stanic.
Podle Bendla by ke spalování v bioplynových stanicích měly přednostně být využívány odpady ze zemědělské a lesnické výroby. "Využívání těchto odpadů a zbytků by mělo být zásadní podmínkou pro přidělování podpor projektům zabývajícím se obnovitelnými zdroji energie. Rozvoj přitom musí být organizovaný a smysluplný, nikoli živelný, jako v případě slunečních elektráren," uvedl ministr. Cílem zemědělství má být podle něj především produkce potravin, až poté by mělo být zdrojem biomasy jako obnovitelného zdroje energie. "Nebráním se ale tomu, aby (výroba biomasy) ve vyvážené míře využívala volné či vhodné plochy zemědělské půdy," poznamenal.
Své červencové rozhodnutí MZe ještě v době, kdy ho řídil Fuksa, zdůvodnilo mimo jiné strachem z neúměrného nárůstu výkupu dotované energie a snahou uspořit peníze. Agrární komora se proti kroku ministerstva ihned ohradila. Zemědělským podnikům prý hrozily z rozjetých projektů mnohamilionové škody. Ukončení dotací je navíc podle kritiků v rozporu s dlouhodobým vládním plánem, a Česko tak přijde o peníze z Bruselu. Verdikt MZe okamžitě kritizovali i bankéři, kteří výstavbu bioplynový stanic spolufinancují.
Podle MZe dotace na vybudování 146 bioplynových stanic dosáhly od roku 2007 do loňska celkem 2,7 miliardy korun. Dokončeno a zaplaceno bylo 72 projektů s podporou 1,4 miliardy Kč.