V Římě, ale i v Aténách v těchto dnech instalují vlády, které sice ještě nezačaly vládnout, ale v Berlíně, Bruselu a Paříži si již vysloužily pochvalné zdravice. Zdali tomu tak bude i ze strany globálních finančních trhů poznáme již v příštích několika hodinách. První test pro Itálii a vlastně celou periferii totiž přichází již s dnešní aukcí pětiletých italských vládních dluhopisů. V pátek vládl na trhu s italskými vládními dluhopisy relativní optimismus, když investoři již anticipovali, že Itálie bude pod tlakem osvobozena od premiéra Berlusconiho s tím, že jako jedinou možnou alternativou se jevil bývalý eurokomisař Mario Monti. Očekávání, která jsou vkládána do osmašedesátiletého ekonoma, jemuž se přezdívá “Super Mario” jsou opravdu velká, a tak možná nadšení z toho, že byl jmenován premiérem může ještě nějaký čas přetrvat.
Jinak zbytek tohoto týdne může být zajímavý i z pohledu zveřejňovaných makroekonomických dat, když zítra se budu zveřejňovat reporty o hospodářském růstu za třetí kvartál tohoto roku napříč celou EU. Někteří ekonomové se nám snaží namluvit, že růst není vůbec důležitý. Tyhle řeči se řadě lidí zdají být velmi sympatické, avšak to platí jen do momentu než se díky nižšímu růstu začnou škrtat sociální výdaje či zvyšovat daně, což, jak nedávno opět připustil ministr financí Kalousek, je i varianta hrozící ČR. Pokud jde o investory, ti pochopitelně roli hospodářského růstu vůbec nepodceňují, neboť jde o důležitou proměnnou v rovnici udržitelnosti vládního dluhu. Proto je v úterý může velmi zajímat, jak si vedla ve třetím kvartále ekonomika eurozóny, přičemž velmi bedlivě může být sledován zejména výsledek HDP Francie.