Koruna téměř po celý rok sloužila investorům ve střední a východní Evropě jako nosná měna při takzvaných "carry trades". Obchodníci tak využívali nízkých úrokových sazeb v Česku a půjčovali si v korunách, přičemž následně investovali do měn zemí, které nabízejí vyšší úrokové sazby. Pokud se u nich objevila nechuť k podstupování většího rizika, která během současné krize roste, měnu s vyššími úrokovými sazbami prodali a koruna tak posílila.
Tento scénář v současnosti, kdy koruna v posledních dnech citelně oslabila, ovšem neplatí. Obrat odstartovala polská centrální banka, která minulý měsíc vystoupila na obranu oslabujícího zlotého. Podobně se zachovala i maďarská centrální banka, která vyjadřuje nespokojenost se současným kurzem forintu, jenž je podle ní příliš slabý. Ekonomové tak očekávají v nejbližší době citelný nárůst maďarských úrokových sazeb, aby banka omezila odliv národní měny ze země.
Korunu čeká nejspíš přesně opačný osud. Dá se očekávat, že centrální bance slabší koruna vyhovuje kvůli závislosti české ekonomiky na vývozu do eurozóny, která se potýká s největší krizí v historii. Závislost ČR je přitom v rámci regionu vůbec nejvyšší a podle banky UBS podíl vývozu do eurozóny na HDP dosahuje 49 procent. V případě Maďarska je to 44 procent a v případě Polska či Bulharska jen 20 procent.