Evropské akcie smazaly ztráty, trh sleduje hlavně Itálii

16.11.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Londýn 16. listopadu (ČTK) - Evropské akcie zahájily dnešní obchodování mírným poklesem, ztráty ale hned smazaly a vydaly se vzhůru. Investoři sledují hlavně vývoj v Itálii, kde se formuje nová vláda pod vedením uznávaného ekonoma Maria Montiho. Ke zlepšení nálady na trhu přispěl také pokles výnosů italských dluhopisů zpět pod sedm procent.

Panevropský index FTSEurofirst 300 asi hodinu po začátku obchodování přidával 0,6 procenta a nacházel se v blízkosti 976 bodů. Předtím oslabil až na 970 bodů a v úterý odepsal půl procenta.

Rychlý obrat předvedly italské akcie, jejichž index FTSE MIB na začátku obchodování rovněž oslaboval. Po hodině už přidával 1,2 procenta na zhruba 15.481 bodů. Hlavní index francouzských akcií CAC 40 byl na takzvané zelené nule, tedy měl pouze nepatrný zisk.

"Tenhle trh není o makro nebo mikro datech, celé je to o výnosech státních dluhopisů," řekl k výkyvům na burzách ředitel správy aktiv v makléřské společnosti B-Capital Bertrand Lamielle. Připomněl také, že část analytiků už rok a půl tvrdí, že akcie jsou levné, i když jejich ceny se v posledních měsících ještě snížily.

Výnos italských státních dluhopisů se splatností deset let v úterý vystoupil vysoko nad sedm procent, kde byl ještě dnes ráno. Později se ale situace začala rychle měnit a výnos klesl zpět pod sedm procent.

Hranice sedmi procent je na trhu vnímána velmi citlivě, protože po výstupu výnosů nad sedm procent byly o mezinárodní finanční pomoc nuceny požádat vlády Řecka, Irska a Portugalska. V současné době ale není v silách eurozóny zorganizovat podobnou pom pro mnohem větší Itálii, což je hlavní důvod současné nervozity na burzách.

Obavy, které obklopují eurozónu, přispěl i ředitel francouzské banky Société Générale Frédéric Oudéa. Ten podle agentury Reuters v jednom interním dokumentu určeném pro zástupce odborů uvedl, že příští rok nelze ve Francii vyloučit recesi. Banka prý bude muset zrušit stovky pracovních míst, aby se na tuto eventualitu připravila.

"Teď si musíme položit otázku: Co když některý stát zbankrotuje? Co když některý stát opustí eurozónu?," ptal se Lamielle.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK