Řecko zahajuje jednání s bankami o odpisu poloviny svých dluhů

Nejmenovaný činitel řeckého ministerstva financí agentuře AP řekl, že do Atén dnes přijede Charles Dallara, šéf Institutu mezinárodních financí (IIF), který sdružuje přední světové banky. Se zástupci jednotlivých bank v Londýně nebo v Paříži budou řečtí představitelé vést rozhovory zatím telefonicky a ve čtvrtek by měla řecká delegace předložit ve Frankfurtu svůj protinávrh k návrhům IIF.

Poté, co řecký parlament odpoledne odhlasuje důvěru nové vládě premiéra Lukase Papadimose, se má Dallara sejít s řeckým ministrem financí Evangelosem Venizelosem. Večer v 19 hodin SEČ se pak sejde s Papadimosem, oznámil premiérův úřad.

Papadimos v programovém prohlášení označil za hlavní úkol svého přechodného kabinetu pokračovat v úsporných opatřeních a v ekonomických reformách. To jsou podle něj podmínky k tomu, aby Řecko dál dostávalo mezinárodní finanční pomoc a zajistilo si odpuštění zhruba poloviny dluhů u soukromých věřitelů.

Řecko od loňského května přežívá jen díky penězům z loňského záchranného balíku v sumě 110 miliard eur od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Letos se ukázalo, že první záchranný plán nebude stačit, a EU tak sjednala další program v hodnotě 13 miliard eur, jehož součástí bude odepsání poloviny soukromých dluhů.

Předpokládá se, že banky by měly Řekům odpustit jistinu dluhu v nominální hodnotě asi 100 miliard eur z celkového řeckého dluhu 360 miliard eur. Podle britského listu Financial Times však nynější návrhy věřitelů obsahují podmínky, díky nimž by z toho mohli investoři vyjít značně lépe, než jak se v říjnu dohodla EU. Banky mají v jednáních výhodu, protože jejich příspěvek musí být víceméně dobrovolný, jinak by se celá transakce hodnotila jako vyhlášení řecké insolvence.

IIF podle listu navrhuje tři verze výměny dosavadních řeckých dluhopisů za nové, kde bude mít jistina čistou současnou hodnotu proti nynějším nižší o 51-53 procent. Klade si však jako podmínku mnohem vyšší úrokové sazby a požaduje i další věci jako například roční platby v případě, že řecká ekonomika bude růst dříve a rychleji, než se předpokládá.

Nejpřímočařejší návrh věřitelů předpokládá vydání nových dluhopisů v hodnotě 50 procent starých, budou však mít úrokovou sazbu osm procent, tedy mnohem vyšší, než jakou mají současné obligace. To by znamenalo, že věřitelé budou mít z nových papírů o poloviční hodnotě zhruba stejné roční výnosy jako z dosavadních a jejich celkové náklady na výměnu dluhopisů by se tím výrazně snížily.