"Myslím, že ECB za tři roky své kroky skutečně vystupňovala, a když se podíváme na první dny finančních tlaků v srpnu 2007, jsou dnes působivé," řekl Dallara. "Nadále považujeme aktivní roli ECB za nezbytný faktor stabilizace výhledu ekonomiky eurozóny," dodal na tiskové konferenci ve Frankfurtu. Dallara se tam setkal se zástupci bank a dalších finančních institucí, které jsou věřiteli Řecka a jednají o podmínkách, za nichž by odpustily Aténám polovinu dluhů.
V poslední době se vede mezi Německem a Francií spor ohledně role Evropské centrální banky v boji proti šíření dluhové krize eurozóny. Berlín vystupuje proti tomu, aby ECB dál masivně nakupovala státní dluhopisy zemí jako Španělsko a Itálie, Paříž si naopak přeje od banky ještě důraznější zásahy.
ECB loni v reakci na dluhovou krizi v Řecku zahájila program nákupů státních dluhopisů na trhu a letos v létě jej rozšířila na dluhopisy zemí jako Itálie a Španělsko. Němečtí členové ECB však tyto zásahy ostře kritizovali a dva z nich již letos kvůli tomu z vedení banky odstoupili. Šéf německé Bundesbanky Jens Weidmann tento týden odmítl sílící tlaky na ECB z eurozóny i ze světa, které podle něj mohou podkopat její důvěryhodnost.
V posledních dnech výnosy desetiletých italských státních dluhopisů vzrostly i přes zásahy ECB ke kritické hranici sedmi procent. Dnes se k této úrovni těsně přiblížily výnosy nových španělských dluhopisů a na nová maxima od zavedení eura rostou i výnosy dluhopisů Francie, Rakouska a Nizozemska.