Vytvoření společně krytého "dluhopisu stability" by podle komise zajistilo, že by všechny země eurozóny mohly bez problémů uspokojovat své finanční potřeby. Komise si dokonce od "eurobondu" slibuje, že se stane konkurentem amerických státních dluhopisů, které fungují jako globální měřítko dlouhodobých úrokových sazeb.
Vydávání "eurobondů" jako plné náhrady národních dluhů má zpráva jako jednu ze tří možností. Komise připouští, že takovýto krok by si vyžadoval rozsáhlé změny ve smlouvě o Evropské unii, což by znamenalo odklad realizace skutečných emisí o celé roky.
Navíc myšlenku spojení státních dluhopisů všech zemí eura do jednoho dluhopisu striktně odmítá Německo. Berlín to považuje za cestu k totálnímu morálnímu hazardu, protože zadlužené země by si mohly rozsáhle půjčovat za nízké úroky a nic by je nenutilo k ozdravování státních financí. Staly by se vlastně "černými pasažéry" Německa a dalších finančně zdravých zemí s nejvyššími úvěrovými ratingy.
Evropská komise ale věří, že návrhy přísných pravidel pro rozpočty a důkladného centrálního dohledu nad nimi Německo nakonec přesvědčí, aby na eurobondy kývlo. Brusel by tím získal rozsáhlé pravomoci nad národními rozpočty. Jeden z návrhů předpokládá, že unijní úřady budou uvalovat na země, které jsou v rozpočtových problémech, "určitou formu nucené správy", napsal list.