MF: Počet nových smluv o stavebním spoření v Česku klesá

Celkový počet smluv o stavebním spoření na konci letošního září proti stavu ke konci roku 2010 klesl o zhruba 300.000 na 4,59 milionu. S poklesem celkového počtu smluv o stavebním spoření se mění podle MF také jejich struktura. Nadále roste podíl smluv uzavřených po 1. lednu 2004, tedy smluv se sníženou maximální státní podporou na 3000 korun. "Podíl těchto smluv na celkovém počtu smluv vzrostl na 61 procent," uvedlo MF.

Letos ke konci září byla vyplacena státní podpora v celkové výši 10,54 miliardy korun. Loni za stejné období to bylo 11,21 miliardy korun. Průměrná výše státní podpory přiznané za rok 2010 dosáhla 2631 korun, což je o 5,2 procenta méně než v roce 2009.

Celkový počet úvěrů klesl od počátku roku o 19.900 na 973.450 úvěrů. Jejich objem od počátku roku klesl o 678 milionů korun na 292,7 miliardy korun. Poměr objemu úvěrů a naspořené částky se od druhého čtvrtletí zvýšil na 69,5 procenta.

Stavební spořitelny poskytují úvěry ze svých zdrojů - z vkladů těch klientů, co si spoří. Naopak hypoteční banky si na úvěr, který pak následně poskytnou klientovi, většinou půjčují a úrokové sazby závisí na délce doby fixace a ceně peněz na mezibankovním trhu.

Sněmovna na počátku listopadu přehlasovala Senát a navzdory odporu opozice stvrdila omezení státní podpory stavebního spoření. Ta již od ledna letošního roku klesla na nejvýše 2000 korun ročně. Schválená novela zákona o stavebním spoření pouze potvrdila, že toto snížení bude platné i pro další roky. Zdaňovat se budou úroky z vkladu.

Ministerstvo přitom připravuje další změny. Úřad navrhuje, aby státní podporu stavebního spoření mohli od roku 2013 získat jen ti, kteří ji využijí na bydlení nebo si vezmou úvěr od stavební spořitelny. MF chce zároveň od roku 2015 umožnit, aby stavební spoření mohly poskytovat i univerzální banky. V případě poskytování stavebního spoření univerzální bankou přitom banka nebude podle návrhu limitována ve způsobu využití těchto peněz. Banky budou moci s nimi nakládat stejně jako s jinými primárními vklady.

Člen představenstva stavební spořitelny Wüstenrot Pavel Pektor přitom upozornil, že prokázání účelového využití státní podpory nic neřeší a jen zvýší administrativní náročnost celého systému. Podle něj by bylo lepší účelovost stavebního spoření rozšířit na další bytové potřeby, vzdělání, zdravotní péči nebo spoření na důchod.

Rovněž možnost poskytování stavebního spoření i dalšími bankami by stávající stavební spořitelny znevýhodnilo. Pro ostatní banky by totiž neplatilo, že smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů i úvěrů. Banky by rovněž nebyly limitovány ve způsobu využití vkladů stavebního spoření.