"Je to velmi složitá doba. Krize kolem státních dluhů nabrala znovu na síle a teď se šíří do dalších zemí včetně takzvaného jádra. Je to nový fenomén," upozornil Stark na přednášce Institutu pro mezinárodní a evropské záležitosti v Dublinu. "Dluhová krize nedoléhá pouze na Evropu, vážným problémům s veřejným zadlužením teď čelí většina vyspělých zemí," dodal.
Dluhová krize je podle Starka především krizí důvěry. Z toho důvodu lze čekat, že nedostatek důvěry ochromí hospodářský růst minimálně v krátkodobém výhledu, ale možná i ve střednědobém horizontu. "Není zde důvěra v to, že politici udělají to správné, anebo že udělají to správné ve správný čas," řekl Stark, jehož citovala agentura Reuters.
Zřejmé jsou podle bankéře také obavy, že dluhová krize bude mít dlouhodobé dopady na hospodářský růst a na tvorbu pracovních příležitostí. Z toho důvodu je v eurozóně třeba zajistit užší fiskální koordinaci. "Kořeny současné krize, kterou máme v eurozóně, jsou v makroekonomické nerovnováze," řekl.