EK představí eurobondy a navrhne zpřísnění rozpočtového dohledu

Právě zavedení společných evropských dluhopisů, což by podle komise mělo být nejlepším řešením dluhové krize a nástrojem pro stabilizaci rozbouřeného trhu s dluhopisy, by ale vyžadovalo mnohem přísnější kontrolu a dohled nad rozpočty států 17členné eurozóny. Její součástí Česko není a zatím zavedení eura ani neplánuje. V přístupových smlouvách se ale zavázalo, že do eurozóny vstoupí, ač není dán žádný harmonogram.

Evropská komise podle informací, které se už dostaly na veřejnost, by na základě nových přísnějších pravidel mohla například získat právo odmítnout návrh rozpočtu země před tím, než půjde do národního parlamentu, pokud nebude v souladu s instrukcemi či "vodítky" odsouhlasenými unijními lídry.

Evropská komise by ve středu měla představit, jak by vydávání eurobondů mohlo vypadat. Jedna z možností je, že by státy eurozóny už nevydávaly vlastní dluhopisy, takže všechny peníze by si půjčovaly prostřednictvím stabilizačních dluhopisů, jak komise eurobondy označuje. Všechny národní dluhopisy by byly "překlopeny" na tyto stabilizační evropské dluhopisy. Riziko zde ale je v tom, že různé státy různým způsobem dodržují rozpočtovou disciplínu. Musely by se tak nastavit jasná a velmi tvrdá kritéria.

Další možností je, že by státy eurozóny vydávaly část dluhopisů společně a část by byla jen na nich. Stanovila by se hranice, kolik dluhu země by se garantovalo prostřednictvím eurozóny. Vydávání společných evropských dluhopisů, které by garantovala celá eurozóna, by pro danou zemi bylo odvislé také od toho, jak dodržuje pravidla. Pro některé státy by tak výše, do jaké za dluhopisy bude ručit eurozóna, mohla být snížena.

V obou možnostech by se ale musela měnit smlouva EU, což je citlivá otázka. I přes zkušenosti s velmi složitým dojednáváním a ratifikací lisabonské smlouvy se nicméně o možné potřebě změn základního práva unie začalo v poslední době otevřeně hovořit. Bude se to probírat i na summitu EU v prosinci.

Podle komise nicméně je ještě jedna možnost, která by změnu smlouvy nevyžadovala. Státy eurozóny by rozdělily dluh na stabilizační dluhopisy a národní dluhopisy, přičemž každá země by byla odpovědná jen za svou část emise. Agentura Reuters to uvedla na příkladu současného záchranného fondu eurozóny EFSF, kde je za půjčky poskytované zemi v problémech také každá země odpovědná jen za určitou část této sumy.

Středeční balíček komise by měl obsahovat také třeba sdělení o tom, kdo by měl eurozónu reprezentovat vůči vnějšímu světu.

Evropská unie a hlavně eurozóna nyní procházejí velmi vážnou dluhovou krizí. O pomoc partnery musely požádat ze zemí eurozóny už Irsko, Portugalsko a zejména Řecko, které se už řadu měsíců potácí nad propastí státního bankrotu. Navíc jsou nyní ohroženy další státy, zejména pak Itálie se Španělskem, do nichž by se dluhová nákaza mohla také převalit. Problém je ale v tom, že na záchranu takto rozsáhlých ekonomik by Evropa nemusela mít dost prostředků. K dluhovým potížím se navíc připojuje citelné zpomalování růstu evropské ekonomiky, takže nad eurozónou i unií se vznáší hrozba opětovného pádu do recese.