Firmy přitom získávaly nové zaměstnance především na rozvojových trzích, mimo jiné i ve východní Evropě. "Soudě podle míst, kam jejich pobočky v těchto zemích prodávaly, bylo primárním cílem nadnárodních korporací sídlících v USA při rozšiřování produkce prodávat zboží zákazníkům v těchto oblastech, a ne šetřit náklady na pracovní sílu ve Spojených státech, západní Evropě a dalších zemích s vysokými výdělky," uvedli ekonomové ministerstva obchodu Kevin Barefoot a Raymond Mataloni.
Podle WSJ údaje ukazují dramatické změny v povaze globalizace v uplynulých deseti letech, kdy se americké nadnárodní korporace zaměřily na růst v zahraničí. Zřejmě se také stanou součástí diskuzí politiků o úpravě daní a vládní strategie tak, aby firmy pobízela ke tvorbě pracovních míst v USA.
Statistiky také ukazují, že americké firmy také v zahraničí stále více investují do vývoje a výzkumu, byť většinu peněz na tyto účely stále utrácejí ve Spojených státech. Během prvních deseti let 21. století tu ale tyto výdaje klesaly tempem 0,2 procenta ročně, zatímco v zahraničí rostly tempem čtyři procenta ročně. V USA ale stále připadalo 2,4 dolaru kapitálových investic na jeden dolar utracený v zahraničí.
Naprostá většina firem mimo finanční obor pak v letech 1999 až 2009 vytvářela pracovní místa v Asii. Šlo o 57 procent společností. Korporace například v tomto období zaměstnaly 683.000 lidí v Číně, což byl oproti předchozímu období nárůst o 172 procent. V Indii přírůstek činil dokonce 542 procent, když tu americké firmy vytvořily 392.000 míst.
Nejvíce lidí v zahraničí ale společnosti z USA v uplynulé dekádě stále zaměstnávaly v Evropě. Důraz se ale začal přesouvat na východ kontinentu. Během minulých deseti let tak americké firmy například zrušily 14.700 pozic v Německu, zatímco v Polsku jich vytvořily 135.500 a v Maďarsku 53.700.