"Belgie chtěla, aby Paříž garantovala víc, než bylo zatím dohodnuto, protože Francie se může financovat levněji než naše země," napsal deník De Tijd. Podmínky, za kterých budou jednotlivé země ručit, byly stanoveny teprve v říjnu. Celková částka, kterou bude nutné vynaložit, dosahuje asi 90 miliard eur (zhruba 2,3 bilionu Kč).
Zmíněné tři země, které Dexii zachraňovaly, teď podle tisku řeší, jak by fungovala takzvaná špatná banka. To je uměle vytvořený subjekt, do něhož se z bilance Dexie převedou špatné úvěry, zatímco ty dobré si banka nechá. Klíčové je, zda by se tato špatná banka dokázala na finančních trzích sama financovat.
"V Paříži se také vedou rozhovory na nejvyšší úrovni, protože Francie ví, že Belgie ten problém sama nevyřeší. S možností, že by se Dexia nechala padnout, se nepočítá," napsal zmíněný belgický list, který se ale nezmiňuje o zdroji svých informací.
Dexia se v říjnu stala první obětí evropské dluhové krize a zároveň první velkou evropskou bankou, která od finanční krize let 2008 a 2009 potřebuje státní pomoc. Dexia se dostala do problémů kvůli vysokému objemu obligací zadlužených zemí eurozóny, převážně Řecka, ale také Itálie a Španělska, do určité míry i kvůli potížím obcí ve Spojených státech.