Úřad uvedl, že sedmička vyšetřovaných institucí od 22. září zvýšila hypoteční úroky o 0,50-2,0 procentního bodu. "Pravděpodobným vysvětlením tohoto zvýšení uskutečněného ve stejnou dobu byla dohoda mezi bankami," uvedl GVH. Instituce k tomu přistoupily poté, co 19. září parlament schválil kontroverzní devizový zákon, který umožňuje domácnostem splatit hypoteční úvěry v cizích měnách výrazně pod tržními kurzy.
Krok maďarské vlády a parlamentu způsobil bankám vysoké ztráty. Skupina Erste Group Bank, do které patří Česká spořitelna, například zčásti kvůli odpisům těchto nákladů vykázala letos do září ztrátu téměř miliardy eur.
Úřad vyšetřuje kromě Erste a Raiffeisen místní pobočku italské UniCredit, MKB ze skupiny Bayerische Landesbank a domácí instituce OTP a Fundamenta. "Předpokládaná dohoda stanoví, že jmenované banky budou nabízet produkty při vyšších úrokových sazbách a omezí přístup k produktům s nižšími sazbami," uvedl úřad.
Vláda svůj plán na snížení nákladů domácností na splácení devizových hypoték s bankami nekonzultovala a následné zvýšení úroků vládní politici silně kritizovali. Vláda poté začala s bankami o problému devizových půjček pod tlakem Evropské komise jednat.
Devizové hypotéky v nízkoúročených eurech a zejména švýcarských francích se pro Maďarsko staly vážným problémem v roce 2008 po prudkém poklesu kurzu forintu a byly jednou z příčin, proč si muselo Maďarsko tehdy vzít stabilizační úvěr od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Nyní mají maďarské domácnosti na devizových hypotékách dluh kolem pěti bilionů forintů (přes 400 miliard Kč).
Do sporu mezi bankami a Budapeští se vložila i Evropská komise a banky podaly na vládní zvýhodnění splátek devizových hypoték stížnosti u soudů. Maďarská vláda strany Fidesz již na banky po svém nástupu uvalila zvláštní dočasnou daň a podle zdroje agentury Reuters by ji mohla ještě zvýšit, pokud soudy nařídí, aby bankám nahradila ztráty způsobené zvýhodněným splácením devizových hypoték.