"Mám-li to říct mírně, na otázku společných dluhopisů je celá řada názorů a poměrně dost jich je proti," řekl Rehn ve vystoupení v italské poslanecké sněmovně. "Bude stát hodně úsilí, než německá veřejnost a veřejnost v dalších členských státech bude přesvědčena o potřebě eurobondů," dodal komisař.
Rehn uvedl, že z jeho rozhovorů s vládami Německa, Nizozemska, Finska a dalších zemí je zřejmé, že eurobondy budou moci být přijaty až na konci procesu vedoucího k mnohem hlubší unii. "Nezbytnou podmínkou pro jakýkoli seriózní posun (v otázce eurobondů) bude další zesílení hospodářské vlády směrem k fiskální unii," řekl.
Evropská komise přišla tento týden v rámci balíku návrhů na řešení dluhové krize i s myšlenkou "stabilizačních" dluhopisů. Ty by kryli společně všichni členové eurozóny, takže země zasažené dluhovou krizí jako Řecko by se díky tomu zbavily nutnosti získávat nové úvěry na trhu samy. Jejich zavedení však komise podmínila zpřísněním rozpočtové disciplíny a posílením vlastních pravomocí v dohledu nad členskými zeměmi.
Nynější dluhová krize podle Rehna ukazuje, že založit EMU čili ekonomickou a měnovou unii (EMU) bez pevného ekonomického základu byl omyl. "Jednotná měna nemůže fungovat bez velmi úzce koordinované fiskální a hospodářské politiky. Musíme naplnit ono 'E' v EMU reálným životem a reálnou podstatou," řekl komisař podle agentury Reuters.
Průzkum německé televize ZDF podle agentury AP ukázal, že proti zavedení eurobondů je nyní 79 procent Němců a podporuje je pouze 15 procent. To je v souladu s postojem německé vlády, která myšlenku společných dluhopisů odmítá. Odmítavý postoj kancléřky Angely Merkelové k řešení dluhové krize prostřednictvím Evropské centrální banky nebo eurobondů podporuje 63 procent Němců. To je výrazný posun od počátku října, kdy byly názory na politiku Merkelové vůči EU vyrovnané kolem 45 procent.