OECD doporučuje sazby v celém světě srazit k nule

Organizace v pololetní zprávě uvedla, že globální ekonomika stále čelí mnoha rizikům. Proto země, které už začaly měnovou politiku zpřísňovat, by od svého záměru měly upustit a naopak se vrátit k jejímu opětovnému uvolnění. Měnové autority ve většině zemích OECD zároveň vyzvala, aby si připravily záložní plány, a to včetně nekonvenčních a dosud neodzkoušených opatření. Budou je prý možná potřebovat, pokud se objeví šok.

OECD apelovala především na Evropskou centrální banku, která začala se zvyšováním úrokových sazeb, ale po nástupu nového šéfa se vrátila k jejich snižování. Základní úrok v eurozóně je na 1,25 procenta, OECD ale nabádá k tomu, aby ECB s dalším snížením neotálela. V eurozóně prý vysychají úvěry a klesá důvěra.

"Slabé vyhlídky ekonomiky eurozóny jsou spolu s poklesem inflace pádnými důvody k dalšímu bezodkladnému snížení úrokových sazeb," uvedla OECD. V případě ECB pak organizace doporučuje zajistit dostatečnou likviditu, aby mohla základní mezibankovní sazba klenout na zhruba 0,35 procenta, jako po pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008.

Spojeným státům OECD radí ponechat základní úrok na současné úrovni nula až 0,25 procenta, a to až do konce roku 2013. To je o trochu déle, než s čím počítá americká centrální banka (Fed). Ta už dříve uvedla, že sazby chce nechat nízko alespoň do poloviny roku 2013. OECD předpokládá, že se bude postupně zvyšovat výnos amerických státních dluhopisů, neboť na trhu už nebude tak vysoká poptávka po bezpečných aktivech.

S téměř nulovou úrokovou sazbou nemá hýbat ani japonská centrální banka, která by naopak měla rozšířit program zpětného odkupu aktiv. Pokračovat by v tom prý měla tak dlouho, dokud nezvýší inflaci až k jednomu procentu. Na japonskou ekonomiku léta působí kombinace nepříznivých faktorů, kvůli nimž se Japonsko potýká s deflačním vývojem.