Ve svých vystoupeních se pozvaní členové vesměs shodovali, že nízká finanční vzdělanost je u nás velmi aktuálním tématem. Narůstají totiž případy předlužení a orientace ve světě financí je nízká, stejně jako schopnost občanů hospodařit.
Marie Mališková z Citibank se domnívá, že problémem ve vzdělávání dospělých je jejich horší dosažitelnost, na rozdíl od školáků, a záleží zde i na zájmu jednotlivce. „Není cílem vychovávat finanční experty, ale vybavit českou populaci takovými znalostmi a dovednostmi, aby dokázala hospodařit se svými financemi,“ upozorňuje Mališková.
Velvyslanec stále mise ČR při Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) Karel Dyba navrhuje, aby se se vzděláváním začalo už v mateřské školce, a pomoc v tomto směru očekává i od médií. Dyba také doporučuje, aby finanční instituce zavedly etické kodexy říkající jak se v dané oblasti chovat vůči klientům.
- rozhovor s Karlem Dybou
Spotřebitelé přeceňují své schopnosti
Členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová ve své řeči uvedla, že ačkoliv česká populace dříve k dluhu neměla pozitivní vztah, za poslední roky se situace změnila. Podle ní jsme přiblížili své spotřebitelské a finanční chování standardu v západních zemích, kde převládá snaha mít vše rychle a na dluh.
Dle jejích slov se zadlužení zvýšilo mezi roky 2005 až 2009 o půl bilionu korun. „Vývoj úvěrů zatím neohrožuje stabilitu bank, ale pokud by nepřišla krize a boom pokračoval, tak bychom za deset let mohli být někde jinde.“ Zamrazilová vidí hlavní problém v tom, že poskytované informace jsou mnohdy špatné a navíc na občany působí agresivní reklama. Stejný podíl viny ale podle ní nesou i spotřebitelé, kteří nejsou pozorní při podepisování smluv. Zároveň také přeceňují vlastní schopnosti dostát závazkům a pouze polovina lidí uvažuje, zda si věc vůbec může dovolit.
Úroveň gramotnosti se musí zvýšit
Výsledky kvalitativního průzkumu situace a postojů subjektů podílejících se na finančním vzdělávání v ČR představila Citibank společně s agenturou STEM/MARK. Zúčastnilo se ho šestnáct různých institucí, které realizují významné projekty mířící na vzdělávání dospělých v oblasti financí, a tři z nich se následně také prezentovaly.
Hlavní zjištění výzkumu, pokud jde o celkovou situaci v oblasti finanční gramotnosti, potvrdilo potřebu zvýšení její úrovně. Důvodem je skutečnost, že občané jsou stále více provázáni přímo s finančními institucemi a zároveň v předchozích letech chybělo významnější systematické finanční vzdělávání přímo ve školství. Z průzkumu také vyplynulo, že potřeba finanční gramotnosti je nutná hlavně v oblastech s vysokou nezaměstnaností a větším výskytem sociálně ohrožených skupin.
Vlastní zájem na vzdělávání mají i banky
Jakou roli hrají při zvyšování finanční gramotnosti samotné banky pak bylo předmětem workshopu, na kterém vystoupili právě zástupci významných finančních institucí. Ti se shodli, že je v jejich vlastním zájmu, aby jejich klienti byli finančně vzdělaní. „Chceme, aby klienti byli schopní plnit své závazky, protože my pak budeme mít méně starostí s nesplácením,“ říká Ondřej Škorpil z ČSOB. Naďa Gallová z České spořitelny upozorňuje i na riziko, že pokud klient nedokáže sám nastínit, jaký produkt je pro něj vhodný, banka mu pak může vybrat nesprávný, protože nezná všechny okolnosti zákazníkova života.
Zástupci bank představili také svoje vlastní projekty, které míří na zvyšování finanční gramotnosti. Jejich konečný dopad se ale podle nich dá těžko spočítat, přičemž odhadují, že se jedná zhruba o tisíce až desetitisíce lidí.