Eurozóna bude opět hledat cesty z dluhové krize

Osm miliard eur půjček od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF) měly Atény dostat už před časem, jenže jejich výplata se zpožďuje. Nyní hlavní otazník visí nad tím, jak se ministři postaví ke kroku šéfa pravicové opozice Antonise Samarase, jenž se dlouho odmítal zavázat k pokračování reforem. Před pár dny ale napsal evropským lídrům dopis, v němž uvedl, že podporuje cíle záchranného plánu. Ovšem také dodal, že je pro určité změny, které by měly zajistit to, že plán bude úspěšný.

Je tak teď otázkou, zda bude takováto forma ministrům financí eurozóny k uvolnění peněz stačit. Ministři jsou totiž stále nervóznější z neutěšeného vývoje v bloku. Atény je už brzy ale budou nezbytně potřebovat k zajištění chodu země.

Ministři kromě "řecké otázky" budou mít na programu i další citlivou a důležitou věc - posílení záchranného fondu eurozóny EFSF. U něj se eurozóna dohodla na zvýšení jeho palebné síly na zhruba 1000 miliard eur, což by mělo pomoci bránit rozšiřování dluhové krize do dalších zemí eurozóny. Jenže teď je třeba tento plán na posílení fondu, ovšem bez toho, že by se přímo navyšoval objem vlastních prostředků fondu, doladit.

O tom se nyní intenzivně jedná. Počítá se například s tím, že by fond sloužil jako určitý mechanismus, který by pomocí záruk "vybízel investory k nákupu dluhů i států, které mají finanční potíže. Garantoval by totiž část jejich případných ztrát. Jenže vzhledem k současnému vývoji na trzích se objevily zprávy, že navýšení "palebné síly" fondu na zmiňovaných 1000 miliard eur je možná až moc ambiciózní.

Ministři budou také oficiálně rozhodovat o tom, kdo ve vedení Evropské centrální banky (ECB) nahradí Itala Biniho Smaghiho. Má jím být Francouz Benoit Coeuré.

Na úterní jednání, které se zřejmě protáhne až do večerních či nočních hodin, naváže ve středu schůzka ministrů financí celé Evropské unie. Jednat budou samozřejmě také o krizi a jejich dopadech na celý blok, neboť rozhodnutí eurozóny a její problémy mají kvůli velké provázanosti evropských ekonomik přímé dopady i na hospodářství dalších zemí.

Bavit se budou asi i o situaci v bankovním sektoru v Evropě. V poslední době se totiž objevují zprávy o hrozbách, že by dluhová krize mohla přerůst i v problémy s půjčováním peněz, což by mohlo mít zásadní dopady na růst ekonomik.