Eurozóna chce garantovat investorům 20 až 30 pct výše dluhopisů

Jde o součást plánu na posílení "palebné síly" záchranného fondu eurozóny (EFSF). Evropští lídři se nedávno dohodli, že ta měla být výrazně navýšena. Hovořilo se v této souvislosti o navýšení síly až na bilion eur. Následně začaly debaty o tom, jak to konkrétně provést. Právě do toho zapadá dnešní schválení podmínek navýšení.

Během diskusí v posledních dnech se ale také ukázalo, že možné zmiňované číslo je příliš ambiciózní. Představitelé eurozóny a EFSF na noční tiskové konferenci však nechtěli hovořit o konkrétních číslech, nelze prý říct jednu sumu, protože bude záviset na trhu a přesném načasování.

Ministři schválili i konkrétnější podobu dalšího opatření na posílení EFSF. Kromě částečné ochrany rizik, tedy jakéhosi pojištění pro investory, je další možností posílení EFSF vytvoření jednoho či více fondů. Ty by pak nakupovaly dluhopisy na primárních či sekundárních trzích. Fondy by měly být založeny na veřejných i soukromých penězích.

Cílem je snaha snížit tlak na rozbouřených trzích. Jde zejména o to vytvořit podmínky tak, aby se dluhová krize nepřelila i do velkých ekonomik eurozóny, jako jsou Španělsko či Itálie.

"Finální suma ´palebné síly´ dosažené prostřednictvím použití těchto možností bude záviset na konkrétním použití a mixu nástrojů a zejména na přesném stupni ochrany mezi 20 až 30 procenty," uvedl EFSF v prohlášení po skončení jednání ministrů financí.

Už předtím se také ministři dohodli na poskytnutí dalších půjček osmi miliard eur krizí nejvíce stiženému Řecku. Na úvěru se kromě zemí eurozóny podílí také Mezinárodní měnový fond (MMF), který by svůj díl měl schválit počátkem prosince. Do půlky tohoto měsíce by pak měly být peníze Aténám k dispozici. Bez nich by jim hrozil bankrot.