Když německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy nedávno nastínili možnost odchodu Řecka z eurozóny, představovalo to první případ, kdy nejčelnější evropští lídři otevřeli otázku stálosti jejich 13 let trvajícího experimentu s měnovou unií.
"Začali jsme uvažovat, jak by (rozpad) mohl vypadat," citoval list Andrewa Morgan, šéfa společnosti Diageo Europa. Pokud by země opouštěly eurozónu, pak by to podle něj vedlo k masivní devalvaci, která by dovážené značky učinila velmi nákladnými.
Obavy šéfů firem se objevují ve chvíli, kdy eurozóna zvažuje radikálnější možnosti, jak se s dluhovou krizí vypořádat, včetně možnosti nasměrování půjček z Evropské centrální banky (ECB) na pomoc zemím v potížích přes Mezinárodní měnový fond (MMF).
Výrobci automobilů, energetické společnosti, firmy zaměřující se na spotřební zboží i další nadnárodní podniky se snaží minimalizovat rizika tím, že peněžní rezervy ukládají do bezpečných investic. Navíc také kontrolují výdaje, které nejsou zcela nezbytné. Siemens například vytvořil i vlastní banku, aby mohl u ECB deponovat své fondy.