Nejvyššími daněmi z příjmů fyzických osob jsou v Evropě zatíženi lidé ve Švédsku s téměř 57 procentní sazbou a Dánsku s 55 procentní sazbou. V sousedním Rakousku je daňová sazba na úrovni 50 procent.
ČR má navíc podle KPMG jedno specifikum, kterým je koncept superhrubé mzdy. Daň se v tomto případě nevypočítává z hrubé mzdy, základ daně je navýšen o sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. "Reálná efektivní sazba daně je tak ve skutečnosti na úrovni 22 až 23 procent. Superhrubá mzda rozhodně nepatří mezi transparentní ukazatele. Věřím proto, že toto české specifikum bude dříve či později odstraněno," uvedl řídící partner společnosti KPMG Jan Žůrek. Superhrubou mzdu využívá k určení základu daně ještě Maďarsko.
Nejvyšší průměrnou sazbu daně z příjmů v Evropě mají země na jejím západě, kde je kolem 45 procent. Jediným státem, ve kterém se loni daně změnily, bylo Lucembursko. Tam sazbu zvýšili o tři procentní body kvůli snížení deficitu státního rozpočtu.
V severní Evropě, kde se průměrná sazba pohybuje okolo 40 procent, nastaly podle studie mírné úpravy v Lotyšsku, Finsku, Irsku a na Islandu. Lotyšsko snížilo sazbu plošné daně o jedno procento. Irsko, které v roce 2009 započalo trend růstu sazeb, zvýšilo své sazby již třetí rok po sobě. V současnosti činí 48 procent.
Průměrné sazby v jižní Evropě se podle KPMG přibližují 39 procentům. Sazby se zvyšily ve Španělsku a Portugalsku. Španělsko vytvořilo nové daňové pásmo pro osoby s vysokými příjmy zvýšením nejvyšších sazeb o dvě procenta - například výdělek převyšující 175.000 eur nyní podléhá 45procentní sazbě. Již druhý rok po sobě se sazby zvýšily také v Portugalsku, a to o 0,6 procenta na 46,5 procenta.
Naopak Maďarsko letos snížilo sazbu daně z příjmů fyzických osob na polovinu z 32 procent na současných 16 procent.
V rámci celosvětové studie KPMG Individual Income Tax and Social Security Rate Survey 2011 bylo letos hodnoceno 96 zemí.