Před klíčovým zasedáním ECB a EU zavládl opatrný optimismus

Před klíčovým zasedáním ECB (ve čtvrtek) a summitem EU (v pátek) zavládl na globálních finančních trzích opatrný optimismus. Ten pramení z několika náznaků toho, že by evropské instituce mohly konečně vyprodukovat nápady, které na minimálně na nějaký čas potlačí strach z blížící se finanční katastrofy v podobě rozpadu měnové unie.

Ústředním bodem spekulací, které povzbuzují trhy k lepší náladě, jsou naděje, že eurozóna mohla být schopna zásadním způsobem navýšit palebnou sílu svých záchranných fondů. Optimismus přitom nepodporují ani tak zprávy o tom, že by eurozóna urychlila fungování Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který měl v budoucnu nahradit stávající záchranný fond EFSF, ale návrhy zapojující do řešení eurokrize tiskařské stroje ECB. Včera to byl totiž např. prezident EU Van Rompuy, který naznačil, že by ESM mohl být považovat za úvěrovou instituci (s implicitní možností získávat likviditu od ECB). Ještě nadějněji ovšem vyznívají spekulace o tom, že Mezinárodní měnový fond spojí své síly s ECB a pomůže překlenout likviditní problémy velkých zemí eurozóny jako jsou Itálie a Španělsko.

V této souvislosti pak leckoho mohou napadnout dvě otázky. Za prvé, má v současnosti MMF dostatek prostředků na to, aby sám zachránil Itálii a Španělsko. Stručná odpověď zní - nemá. Efektivní úvěrová kapacita MMF čítá něco okolo 300 mld. euro a to nestačí ani na pokrytí potřeb Itálie v roce 2012. Druhá otázka, která se nabízí, spočívá v úvaze, že to bude ECB, která MMF půjčí (nově natištěná eura) a fond následně za striktně stanovených podmínek bude tyto prostředky půjčovat Itálii a Španělsku. S tím související otázka pak zní zdali se tím, že ECB půjčí MMF, neporuší smlouvy EU. Krátká odpověď na výše uvedenou otázku je - nikoliv. Neboli, ECB může v rámci platných smluv EU fondu peníze půjčit. Skutečně kardinální otázkou však je, zdali to ECB nakonec udělá. A právě to bychom se mohli dozvědět konce tohoto týdne.