Eurozónu svírá dluhová krize, summit ukáže šance na přežití

07.12.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Brusel 7. prosince (zpravodaj ČTK) - Eurozónu svírá zásadní dluhová krize. Kvůli ní je ohrožena i samotná existence společné evropské měny. Evropa se jí snaží za každou cenu zachránit. Jaké budou její vyhlídky na přežití, ukáže páteční summit Evropské unie, který má našlápnuto na to stát se jedním z mezníků v dějinách EU. Jednat se na něm pod bedlivým dohledem trhů bude o tom, jak v EU nebo případně alespoň v eurozóně posílit fiskální disciplínu, a zároveň i o tom, jak to pak v realitě provést.

Ve hře není je osud 17členného klubu států platících eurem, ale mnohem víc. Od řady evropských politiků totiž v minulých týdnech zaznělo, že případný krach tohoto ambiciózního politického projektu, jakým euro je, by mohl vést i k zásadním otřesům v celé Evropské unii.

Současné potíže eurozóny, na jejichž vzniku se do značné míry podílelo neodpovědné zadlužování a porušování dohodnutých unijních rozpočtových pravidel, mají navíc vzhledem k propojení evropských ekonomik dopady na hospodářství i nečlenských zemí euroklubu. To je i případ České republiky. Na její výrazně proexportní politiku by další prohloubení dluhové krize eurozóny tvrdě dopadlo, před čímž varuje například ministr financí Miroslav Kalousek.

Kvůli situaci se v unii začalo otevřeně hovořit o nutnosti změnit unijní smlouvu, což je věc, která by jen těžko byla ještě před časem představitelná.

Na změnu smlouvy tlačí zejména Německo, které společně s Francií připravilo návrh, jak by mohla unie postupovat. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy budou prosazovat výrazné posílení fiskální disciplíny v celé EU a případně alespoň v eurozóně, a to prostřednictvím změny smluv. Jde jim například o zavedení automatických sankcí, posílení rozpočtového dohledu, konání pravidelných summitů eurozóny či předsunutí trvalého záchranného mechanismus eurozóny ESM z původně plánovaného roku 2013 už na rok 2012.

Otázkou ale je, jak moc by se kvůli tomu musela měnit lisabonská smlouva. Její dojednávání i následná ratifikace byly velmi zdlouhavé a uvrhly blok na čas do politické krize. Situace se ale pod údery krize změnila. Politici vědí, že musí jednat rychle a rozhodně. Jenže plány na změny základního unijního práva s sebou nesou i nebezpečí. Pokud by totiž došlo k přenosu pravomocí z národních metropolí do Bruselu, pak by například v Irsku či v Česku zřejmě muselo být o změnách referendum. To by pak mohlo skončit i odmítnutím změn.

Z Bruselu opakovaně zaznělo, že řadu změn týkajících se posílení fiskální disciplíny je možné provést i bez nutnosti upravovat unijní smlouvu. Zmínil to v úterý i unijní prezident Herman Van Rompuy. Jenže to vše bude záviset od toho, na čem konkrétně se lídři EU ve čtvrtek na neformální večeři a v pátek na hlavním summitovém jednání dohodnou.

"Budeme podporovat nepochybně všechny kroky, které povedou skutečně k posílení fiskální disciplíny," řekl v Bruselu v pondělí státní tajemník z úřadu české vlády Vojtěch Belling. Nejdříve je ale prý nutné se domluvit na obsahu, až pak na formě, jak k tomu dojde.

"V tuto chvíli to vypadá, že změny jako takové by se měly týkat především států eurozóny," dodal Belling s tím, že pro ČR je klíčové, aby nedošlo k rozdělení EU na dva bloky. "Určitě naši podporu má v tuto chvíli ten návrh, aby se šlo v případě, že bude nutné jít změnou smluv, tak, aby ta změna smluv byla prováděna na úrovni sedmadvacítky," řekl také.

Na jednání a jeho výsledky s napětím čekají také trhy. Dnes západoevropské akcie zahájily obchodování jednoprocentním růstem, přičemž vzhůru je táhnou právě naděje na průlom v řešení dluhové krize na summitu.

Jedna z možností na pomoc s uhašením dluhové krize, o níž se bude diskutovat a o níž dnes píše například list Financial Times, by mohlo být i "zdvojení" záchranných fondů eurozóny. Jde o to, že by bylo možné nechat po určitou dobu nadále běžet dočasný záchranný fond počítající s reálnou úvěrovou kapacitou 440 miliard eur i poté, co v půlce příštího roku začne existovat nový a trvalý Evropský stabilizační mechanismus ESM (500 miliard eur). Urychlit by se také mohly platby do ESM, což by mechanismu mohlo dát váhu a zlepšit jeho úvěrovou kvalitu v očích ratingových agentur.

Vytvoření důvěryhodného finančního štítu je i věcí, kterou požadoval nový šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi, aby případně mohla centrální banka navýšit intervenci na trzích s dluhopisy. Zatímco ještě nedávno mnozí evropští lídři hlasitě volali po tom, aby ECB rázně zasáhla, tak v poslední době tyto hlasy ubraly na intenzitě. Proti se stavělo velmi tvrdě Německo. Jeho argumentace byla jasná - ECB nemá takové akce ve svých pravomocech, jejím hlavním úkolem je dohlížet na inflaci. Do jejích rozhodování by navíc neměli politici zasahovat.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK