Ekonomové podle agentury Reuters odhadovali v průměru růst o 0,4 procenta po zářijovém poklesu o 2,8 procenta. Ve srovnání posledních dvou měsíců s říjnem a zářím minulého roku byla průmyslová výroba nižší o 2,6 procenta.
Klíčový zpracovatelský průmysl vzrostl rovněž o 0,8 procenta. Nejvýrazněji se v něm zvýšila produkce zboží dlouhodobé spotřeby, která stoupla o 2,5 procenta, o 2,2 procenta posílila výroba investičního zboží. Produkce běžného spotřebního zboží klesla o 0,5 procenta, podobně se snížila výroba meziproduktů.
Sektor energetiky zaznamenal nárůst výroby o 1,1 procenta. Stavebnictví zvýšilo produkci o 0,4 procenta.
Podle úterní zprávy ministerstva se hodnota zakázek pro německý průmysl v říjnu meziměsíčně zvýšila o 5,2 procenta a zaznamenala nejprudší růst od loňského března. O plných devět procent přitom i přes sílící dluhovou krizi vzrostly zakázky z ostatních členských zemí eurozóny.
Řada ekonomů tvrdí, že německá ekonomika se kvůli dluhové krizi v eurozóně nachází na pokraji recese. Krize má negativní dopad na podnikatelskou i spotřebitelskou důvěru a začíná se projevovat v reálné ekonomice. Poslední údaje o vývoji průmyslu v největší evropské ekonomice ale tyto obavy zmírňují.
Německá vláda v říjnu snížila odhad růstu domácí ekonomiky pro příští rok na jedno procento z dříve předpokládaných 1,8 procenta. Odhad letošního růstu zhoršila pouze mírně na 2,9 procenta ze tří procent. Německá ekonomika loni díky silnému vývozu vzrostla o 3,6 procenta a oživila z propadu o 4,7 procenta, který byl nejhorším výsledek od druhé světové války.