ECB dnešním krokem navázala na listopadové snížení úroku z úrovně 1,5 procenta, kam sazbu zvýšila teprve během letošního prvního pololetí. Na jednom procentu držela banka sazbu od poloviny roku 2009, kdy končila globální finanční krize a recese, až do letošního dubna.
Znamená to, že ECB snížila sazby na obou zasedáních, jimž předsedal nový prezident banky Mario Draghi. Udělala to i přesto, že inflace v eurozóně je nadále kolem tří procent, výrazně nad stanoveným cílem, podle něhož chce ECB udržovat inflaci těsně pod dvěma procenty.
Finanční trhy budou nyní sledovat, jak Draghi na následné tiskové konferenci rozhodnutí vysvětlí a zda předloží nový balík opatření na podporu klesající likvidity bankovního sektoru. Zejména ale budou dávat pozor, zda naznačí možnost pomoci eurozóně v krizi zvýšením nákupů státních dluhopisů a vyjádří ochotu "tisknout peníze". To by ECB udělala tak, že by přestala své nákupy neutralizovat stahováním stejných částek od bank.
Ekonomika měnové unie se kvůli dopadům dluhové krize během roku zřetelně zhoršila a Draghi před měsícem nevyloučil, že v nejbližší době může eurozóna upadnout do nové recese. Naděje na snížení úroků posílil minulý týden, kdy řekl, že banka musí hlídat nejen růst, ale i možný pokles inflace pod vytyčený cíl.
V Bruselu se dnes večer sejdou šéfové zemí EU ke klíčovému summitu, kde se má rozhodnout o osudu eurozóny. ECB bude pozorně sledovat, zda politici udělají to, čím podmiňuje případné posílení svých kroků proti krizi, zejména tedy to, zda přijmou plán důrazného vynucování rozpočtové disciplíny.