"Zahraniční poptávku našimi opatřeními nemůžeme zvyšovat, maximálně nám může pomoci měnový kurz. Ten ovšem rovněž nejsme schopni ovlivnit," uvedl prezident. Rovněž stav veřejných financí podle něj neumožňuje žádnou fiskální expanzi. "Prostor pro expanzi jsme si měli vytvářet v době rychlého růstu HDP před rokem 2008. Problémem bude vůbec udržovat rozpočty na únosné úrovni," upozornil.
Před poklesem tuzemské ekonomiky již varovali i někteří ekonomové. Například analytici Raiffeisenbank ve své nové prognóze očekávají příští rok pokles ekonomiky o 1,2 procenta. Další analytici očekávají stagnaci nebo růst maximálně do jednoho procenta. Podle listopadového průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 17 tuzemských odborných institucí by měla ekonomika příští rok růst o 0,8 procenta.
Letos se ekonomika podle Klause vyvíjela daleko pomaleji, než se očekávalo, což mělo vnější i vnitřní příčiny. "Větší roli hrály faktory vnější, tedy zahraniční poptávka. Ale je třeba dodat, že domácí politická nejistota ekonomice nepřidávala," uvedl.
Klaus zopakoval, že dnešní dluhová krize je logickým vyústěním vývoje v posledních desetiletí a je pouze vrcholem ledovce. "V krizi není jen projekt společné evropské měny, v krizi je podle mého názoru celý koncept evropské integrace a spolu s tím i celý socioekonomický model," uvedl prezident.
Zatím méně viditelné problémy EU jsou podle Klause o to závažnější. Týkají se relativního zaostávání Evropy za dříve neexistujícími ekonomickými centry současného světa. "Evropa si to nechce připustit a už vůbec ne veřejně přiznat. Pořád se tváří, že je vzorem pro zbytek světa," uvedl prezident.