Růst za třetí čtvrtletí je rychlejší nejen proti druhému čtvrtletí, ale i ve srovnání s prvními rychlými odhady. Ty v případě Lotyšska hovořily o růstu HDP o 5,7 procenta, v případě Estonska byl růst původně stanoven na 7,9 procenta.
"Očekáváme, že růst v příštím roce výrazně zpomalí, neboť slábnou vyhlídky globální ekonomiky, především pak v Evropě," poznamenala ekonomka finančního ústavu Nordea Annika Lindbladová. Hospodářské oživení, které je závislé na exportu, se podle ní v Pobaltí zastavuje.
Ve druhém letošním čtvrtletí estonská ekonomika vykázala meziroční růst o 8,4 procenta, růst Lotyšska činil 5,6 procenta. Na celý letošní rok Nordea v případě estonské ekonomiky počítá s růstem HDP o osm procent, pro Lotyšsko má odhad růstu pět procent.
Co se příštího roku týče, podle ekonoma finančního ústavu SEB Latvia Dainise Gaspuitise rozhodující bude vývoj v eurozóně, dále finanční stabilita v regionu a také to, jak se exportérům z Pobaltí bude dařit hledat odbyt na příznivějších trzích.
Lotyšsko i Estonsko patří k největším evropským obětem globální finanční krize. V roce 2008 vstoupily do hluboké a prudké recese. Lotyšská ekonomika tak v roce 2009 propadla o 18 procenta a propad estonské ekonomiky činil 14,3 procenta. K zotavení jim pomohla poptávka po exportu z obou zemí. Růst exportu se má udržet i příští rok, zřejmě ale nepřesáhne tři procenta.