Na počátku prosince začaly výnosy dluhopisů ohrožených zemí v čele s Itálií díky nadějím na přijetí plánu řešení dluhové krize z rekordních maxim prudce klesat, takže minulý týden nebyla aktivita ECB na trhu tak potřebná. I tak ale podle agentury Reuters její ústup z trhu potvrzuje, že banka hodlá své intervence striktně omezovat a nehodlá podlehnout tlaku na jejich zesílení.
Na razantní zapojení ECB do řešení dluhové krize sázejí finanční trhy a tlaky na to vyvíjejí země eurozóny jako Francie, ale i vnější státy jako USA, Británie nebo Rusko. Ostře proti se naopak v obavách z inflačního tištění peněz staví Německo, zejména jeho centrální banka Deutsche Bundesbank.
Od listopadového nástupu nového prezidenta ECB Maria Draghiho není v postoji ECB k nákupům dluhopisů patrná žádná změna a za Draghiho se spíše nákupy utlumují. Ve čtvrtek dal Draghi ke zklamání finančních trhů najevo, že ECB podstatněji zvyšovat své intervence na trhu dluhopisů nehodlá, třebaže předtím naznačoval, že pokud se evropští politici dohodnou na razantním plánu řešení krize, mohla by svůj postoj přehodnotit.
Nyní ECB limituje týdenní nákupy dluhopisů částkou 20 miliard eur. Přitom se snaží všechny peníze vydané na nákupy státních dluhopisů neutralizovat stahováním stejné částky z bankovního sektoru.
ECB se nákupem dluhopisů od loňského května snaží zabránit šíření dluhové krize. Loni začala nákupy řeckých dluhopisů a letos po delší přestávce obnovila nákupy na počátku srpna, kdy se zaměřila na italské a španělské obligace. Za celou tu dobu již ECB na trhu nakoupila státní dluhopisy za 207,5 miliardy eur.
Cílem nákupů je snížení výnosů dluhopisů, které určují vládní náklady na půjčky. Vysoké úrokové sazby již přinutily Řecko, Irsko a Portugalsko k přijetí zahraniční finanční pomoci a na kritické hranici se v poslední době pohybují úvěrové náklady Itálie a Španělska.
hp mol