Zákon je nyní v Senátu a Vitásková se snaží přesvědčit senátory, aby pasáž o biometanu z legislativy odstranili. Prezident Agrární komory Jan Veleba uvedl, že bioplynové stanice by měly být podporovány zejména ve výrobě elektřiny a tepla.
Podpora biometanu, který by se z bioplynových stanic vpouštěl do plynárenské sítě, by podle nového zákona mohla dosáhnout až 4000 korun za megawatthodinu. "Může to být až osminásobek výkupní ceny zemního plynu," uvedla Vitásková.
Podle šéfky ERÚ je rozumná výroba elektřiny a tepla v bioplynových stanicích, která podpoří hospodaření českých zemědělců. U velkých výroben biometanu ale hrozí boom rozsáhlých developerských projektů, do kterých se navíc budou dovážet suroviny pro spalování ze zahraničí. "To už nemá s podporou českých zemědělců nic společného, vytvoří to prostor pro řadu spekulantů... Nechápu, proč by biometan měl být podporovaným zdrojem energie," řekla Vitásková.
Výhodně nastavená podpora výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren v minulých letech způsobila výrazný rozvoj těchto zdrojů, který se následně promítl do zdražení elektřiny. Podle ERÚ se nyní fotovoltaika bude promítat do růstu cen elektřiny ještě řadu let. "Z fotovoltaiky vyrostla hrůza, která stojí ročně desítky miliard, a já mám obavu, že pokud bude zákon v této podobě schválen, bude to druhá fotovoltaika," podotkla o biometanu Vitásková.
Podle viceprezidenta Agrární komory Bohumila Belady chtějí zemědělci postupný růst výroby z bioplynových stanic, nikoli rázný boom. S podporou pro výrobu biometanu Agrární komora také nesouhlasí. Výrobci by se měli držet hranice instalovaného výkonu jedné stanice kolem jedné megawatty, poznamenal Belada.
Zákon o zdrojích energie s podporou biometanu předložil Poslanecké sněmovně hospodářský výbor v čele s Milanem Urbanem (ČSSD). Vitásková uvedla, že když bude zákon schválen v nynější podobě, bude chtít prosadit novelu, která z něj podporu biometanu odstraní.