Politici, připravte nám společně lepší reformu!

Pokusme se v následující analýze najít odpovědi na tyto otázky:

1. Je reforma vůbec nutná?
2. Nebylo možné reformu připravit jinak?
3. Proč vláda navrhuje právě tuto reformu?
4. Spolupracovala opozice na tvorbě reformy?
5. Jaké jsou alternativní cesty?
6. Co reforma přinese lidem?
7. Je reálné ji naplnit?
8. Jak je to v zahraničí?

1. ANO. Reforma veřejných financí je naprosto nezbytná a nutná. Stav veřejných rozpočtů je již neudržitelný a jiné cesty než reformy není. Nejpádnějšími argumenty pro uskuteční reformních kroků jsou:

• prohlubující se schodky rozpočtu obcí
• dramaticky narůstají schodek zdravotního pojištění
• dlouhodobá neudržitelnost systému důchodového
• katastrofální stav státního rozpočtu

Musíme si uvědomit, že veřejné rozpočty nejsou jen rozpočet státu (pro rok 2004 st. rozpočet právě projednávají poslanci), ale také rozpočty obcí, mimorozpočtových fondů a zdravotní pojišťovny. Není bez zajímavosti, že celkový schodek jen st. rozpočtu je na letošní rok plánován na astronomických 131,2 miliardy korun. Ptáte se, kde stát bere finance na pokrytí tohoto dluhu? Půjčuje si a to především emisemi nových a nových dluhopisů.

2. ANO. Reformu jistě bylo možné připravit jinak. Lépe, poctivěji, radikálněji (nebo naopak méně bolestivě?). Bylo možné se nechat inspirovat (ať už sousedními státy, nebo třeba opozicí). Problém je ale v samotných politicích. Po parlamentních volbách v létě 2002 vítězství Soc. demokracie a nemožnosti sestavit většinovou vládu se začalo schylovat ke kompromisům. A u těch se již zůstalo a po celé funkční této vlády už i zůstane. Tak jako většina problémů manželství je způsobena nedostatkem komunikace mezi partnery, tak podobné rysy lze vysledovat i u politiků. Komunikace je to, co chybí našim politikům.  A potvrdil to i guvernér ČNB Tůma na semináři o veřejných financích 23.9. v Toskánském paláci.

3. Odpověď na tuto otázku vyplývá z předešlého. Reforma je kompromisem. Podle některých vyjádření politiků z médií je reforma pouhá "slátanina", podle guvernéra Tůmy naopak "jednoznačný krok správným směrem". Vzhledem k potřebnosti je nutné se přiklonit ke druhému názoru a tiše úpět nad její malou radikálností.

4. NE. V žádném případě ODS ani KSČM nespolupracovali na reformě a rázně se od ní distancují. Nic podobného od opozičních stran ani nelze očekávat. Trefně nekončící opoziční kritiku a nesouhlas se vším už z principu popsal Ing. Pavel Kysilka na semináři "Reforma veřejných financí v zrcadle evropských zkušeností" konaném 23.10.:

"Kredibilita kritiky opozice se projeví ač v okamžiku, kdy se ona ujme vlády"

5. Alternativních modelů, příkladů i realizací najdeme spoustu. Stačí se porozhlédnout v Irsku, Maďarsku, Polsku a v poslední době na Slovensku. Alternativou k vládnímu návrhu reformy z domácí dílny je tzv. "Modrá šance" z dílny ODS. Ta stojí a padá na známém, voliči jednou odmítnutém, principu rovné daně. ODS je v opozici, ale rozhodně nespí. Podle slov předsedy Topolánka je vše nachystáno již teď tak, aby "hodinu po volbách byla ODS připravena k politickým rozhodnutím".

6. Základy reformy jsou:

• Snížení daň z příjmu podniků na 24 procent v průběhu tří let. U fyzických osob se sazby daně nemění, novela ale zvyšuje odčitatelnou položku na dítě z dnešních 23 520 korun na 25 560 korun za rok.
• Živnostníci začnou odvádět minimální daň
• Stavební spoření:
  Odstranění navrhované věkové hranice pro přiznání státní podpory stavebního spoření, max. 2400 příspěvek státu
• Daň z převodu nemovitostí:
  Reformou se snižuje sazba daně z převodu nemovitostí z dnešních pěti na tři procenta.
• Zákon o účetnictví:
  Hlavní změnou bude zvýšení vládou navrženého třímilionového limitu pro přechod na podvojné účetnictví na šest milionů korun. Navržená novela zákona o účetnictví se ruší jednoduché účetnictví. Drobní živnostníci tak místo něj povedou pouze evidenci příjmů a výdajů nutnou pro stanovení základu daně z příjmu.
• Nemocenská
  Hojdar podle očekávání navrhl zachovat současnou výši nemocenské v prvních třech dnech choroby. Unionista Marian Bielesz pak řekl, že to jde nad rámec koaličních dohod a vzápětí navrhl, aby se nemocenská v prvních třech dnech nevyplácela vůbec. To je zase naopak tvrdší varianta, než vládní návrh.
• Reformou se má snížit nemocenská v prvních třech dnech o polovinu. Také počítá s tím, že nemocenská se sníží i v prvních 14 dnech marodění.
• Důchody:
  Ženy s dětmi budou zřejmě dál chodit do důchodu dřív než muži a bezdětné ženy, do penze se bude pravděpodobně i nadále započítávat i doba studia. Zůstanou asi zachovány i výhody předčasných odchodů do penze pro invalidy.
• Zmrazení platů
  Poslanecká sněmovna bez větších výhrad podpořila zmrazení platů ústavních činitelů na příští tři roky.

7. ANO, je to reálné. V takovéto jednoduché (podle mnohých nedostatečné) variantě nebude jmenované body reformy naplnit.

8. Zkušenosti ze zahraničí uvádí na svých internetových stránkách přímo ministerstvo financí:

"Slovenskou reformu charakterizuje stejně jako v České republice důraz na snižování schodků veřejných financí. Důležitou součástí slovenské reformy jsou změny v daňovém systému. Je navržena jednotná sazba daně z příjmu fyzických a právnických osob ve výši 19 % a jednotná sazba DPH ve stejné výši. V důchodovém systému by měly proběhnout změny v parametrech průběžného systému a zároveň by mělo dojít k posílení kapitálového pilíře a dobrovolných forem důchodového spoření. Změny v sociálním systému mají zamezit zneužívání systému. Navrhuje se například, aby částka sociálních dávek pro jednu rodinu nesměla přesáhnout 10,5 tis. SK. Zároveň probíhá reforma veřejné správy a tzv. fiskální decentralizace, která má za úkol posunout rozhodování o veřejných zdrojích na nižší úrovně"

"V případě Polska byl hlavním impulsem k tzv. Programu pro nápravu veřejných financí nepříznivý trend veřejných rozpočtů (vysoké schodky a rychle rostoucí veřejný dluh) a vědomí toho, že je nutné za několik let plnit přísná Maastrichtská kritéria. Také v Polsku je reforma veřejných rozpočtů spojená s reformou veřejné správy, tzn. s přesunem kompetencí k nižším samosprávným jednotkám. Změny jsou navrženy v oblasti financování zdravotnictví a školství. Daňový systém by měl být v rámci reformy zjednodušen, harmonizován s EU a zároveň by měl odrážet záměr decentralizace veřejných financí."

Nikdo nepochybuje, že reformu potřebujeme. Nikdo nepochybuje o tom, že je ji nutné udělat co nejdříve. To je tak ale vše, na čem jsou naši politici schopni se shodnout. Zde se jejich cesty rozcházejí. Zatímco vládní pohled je postupné zavádění a postupné restrukturalizační kroky, opozice křičí po důkladné změně! Nikoliv změnu parametrů, ale takříkajíc "radikálním řešení". Poprosme závěrem politiky, aby vyslyšeli slova guvernéra ČNB:

Pánové a dámy, komunikujte spolu více navzájem!