Issing: Společné dluhopisy by eurozónu zničily

"Není to nevyhnutelné," řekl Issing. "Ať už jsou to eurobondy či udělení bankovní licence záchrannému fondu EFSF, já myslím, že eurozónu by to nakonec zničilo," poznamenal Issing, který je členem bankovní rady německé centrální banky.

Issing je prý rád, že na summitu eurozóny minulý týden v Bruselu nepadlo ohledně společných dluhopisů žádné rozhodnutí. Velkými zastánci společných dluhopisů jsou například Italové. Jejich premiér Mario Monti dnes řekl, že by společné dluhopisy pomohly zlepšit situaci na trhu práce a podpořily by i hospodářský růst.

Podle Issinga ECB nepostupuje správně, když kupuje dluhopisy zadlužených zemí eurozóny takřka bez rozmyslu. "Nezávislá centrální banka se podle mého názoru nemá vměšovat do politického rozhodování. Když s tím začnete, je těžké přestat. V jakém rozsahu a za jaký úrok pro jakou zemi - to jsou rozhodnutí, která mají silný politický charakter," dodal.

Intervence ECB na trhu dluhopisů přechodně pomohla zklidnit situaci. V minulých týdnech se totiž výnosy státních dluhopisů některých zemí na periferii eurozóny dostaly tak vysoko, že by to dlouhodobě bylo neúnosné. Někteří pozorovatelé si myslí, že zemím z periferie eurozóny bude muset ECB nakonec pomoci, zvlášť pokud by se ještě zhoršila situace velkých zemí, jako jsou Itálie a Španělsko.

Podle Issinga, který nyní působí i jako prezident Centra pro finanční studia na univerzitě ve Frankfurtu, mají intervence ECB nežádoucí účinky. Zabrání totiž tomu, aby se politici v určité zemi spojili a začali situaci urychleně řešit. "Když se prudce zvýšily výnosy italských dluhopisů, vláda Silvia Berlusconiho prosadila úsporná opatření v obou komorách parlamentu už za tři dny. To je v Itálii naprosto nevídané," řekl Issing.

"Když ECB intervenovala a snížila se výnosová přirážka, nutnost zavádět reformy už nebyla tak silná. Ekonomové tomu říkají morální hazard: přináší to falešnou pomoc," dodal.