Česká ekonomika míří po dvou letech růstu k recesi

Index spotřebitelských cen v listopadu poskočil meziměsíčně o 0,4 procenta a celková inflace měřená meziročním růstem CPI zrychlila z 2,3 na 2,5 procent.

Růst inflace šel hlavně na vrub růstu cen potravin, které oproti říjnu zdražily o 1,6 procent. K vyšším cenám přispělo také zvýšení cen plynu (o 5,2 procenta) a vyšší ceny pohonných hmot, které odrážely oslabení koruny vůči americkému dolaru. Sezónní pokles naopak zaznamenaly ceny rekreací.

Struktura inflace

Struktura inflace se oproti předchozím měsícům nezměnila. Růst cen je nadále částečně tažen vnějšími vlivy (ceny pohonných hmot), regulovanými cenami (vyšší ceny plynu).

Především však kradmým zvyšováním cen potravin, tedy v předstihu před růstem cen a daně z přidané hodnoty počínaje lednem příštího roku. Jádrová inflace, celkový index spotřebitelských cen bez vlivu pohonných hmot, potravin a regulovaných cen, zůstala i v listopadu nadále mírně záporná.

Inflační tlaky z domácí ekonomiky zůstávají velmi slabé, jak nám potvrzují slabé maloobchodní tržby, a klesající celková spotřeba domácností v uplynulých měsících. Fakt, že skutečný růst inflace překonal prognózu ČNB o 0,5 procentního bodu tedy nevytváří sám o sobě pro členy bankovní rady důvod k vráskám na čele a neměl by posilovat úvahy o zpřísnění měnové politiky.

Graf: Vývoj inflace v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: Český statistický úřad

Nezaměstnanost mírně stoupla

Míra nezaměstnanosti ke konci listopadu mírně stoupla z 7,9 na 8 procent. Zároveň statistiky Ministerstva práce potvrdily další úbytek volných pracovních míst z 28,7 na 36,8 tisíc. Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo se tak mírně zvýšil z 12,2 na 12,9 procent, nadále však zůstal hluboko pod hodnotami loňského listopadu, tj. 15,7. Detailní statistiky ČSÚ ukazují, že vývoj zaměstnanosti se velmi lišil napříč jednotlivými odvětvími. Zatímco v zemědělství, stavebnictví a v průmyslu zaměstnanost začala v posledních měsících klesat, tento pokles byl víceméně kompenzován nárůstem počtu zaměstnanců ve většině sektorech služeb.

Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: MPSV 

Česká ekonomika po dvou letech růstu míří k recesi

Budoucímu vývoji na trhu práce se však začínají zatahovat mraky. Zpřesněný údaj HDP potvrdil, že česká ekonomika vykázala ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletní pokles a po dvou letech růstu tak velmi pravděpodobně opět míří k recesi. Domácí poptávka zůstává nadále pod úrovní loňského roku a dokonce i exportně orientované sektory průmyslu začínají pociťovat ochlazování zahraniční poptávky, v důsledku prohlubujících se dluhových problémů v eurozóně. Je velmi pravděpodobné, že slábnoucí poptávka a přibržďování průmyslové výroby, podobně jako rostoucí nejistota firem ohledně budoucího vývoje jejich zakázek se dříve či později začne přelévat i do trhu práce v podobě rostoucí nezaměstnanosti a dalšího ztenčování počtu nabízených pracovních míst.

Autor článku působí jako hlavní ekonom ING Commercial Banking.