Podle vládního návrhu by premiér do měnové rady Maďarské národní banky (MNB) nominoval třetího viceguvernéra, rada by se rozšířila a oslabila by se tím moc guvernéra. Parlamentní výbor navíc ve středu navrhl začlenit úřad pro dohled nad finančním sektorem PSZAF do centrální banky, jako je to v řadě jiných evropských zemí včetně České republiky, což by moc guvernéra mohlo dál oslabit.
Návrh nového zákona nic nemění na mandátu banky, jímž zůstává zachování cenové stability. ECB však dnes vyjádřila nad vládním návrhem znepokojení, zejména v otázce nominování nových členů bankovní rady a možnosti snížení platů.
"Zvýšení počtu členů měnové rady spolu s možností zvýšení počtu viceguvernérů bez náležitého odůvodnění potřebou doplnit institucionální rámec MNB, vyvolává obavy, zda se toho nevyužívá k ovlivnění rozhodovacího procesu na úkor nezávislosti centrální banky," uvedla ECB. "Je svrchovaně důležité mít takovou institucionální strukturu, která oddělí měnovou politiku od vlivu krátkodobých politických zájmů," dodala.
Simor využil postoje ECB k ostrému útoku na vládu. "Toto je nové a nyní již totální převzetí moci nad centrální bankou. Zákon umožní vyprázdnit a odebrat funkce a pravomoci současného guvernéra a viceguvernérů," uvedl Simor v rozhovoru pro webovou stránku Index.hu. Funkci nového viceguvernéra označil za "politického komisaře" a prohlásil, že nový zákon "nebezpečně přibližuje konečné zrušení nezávislosti centrální banky".
Vláda již v březnu dosadila do měnové rady čtyři členy, kteří mají nyní v sedmičlenném orgánu většinu. Fidesz kritizovala MNB za to, že dostatečně nesnižovala úrokové sazby, a útočí na Simora za jeho vysoký plat a kontroverzní osobní investice.
Návrhy změn v centrální bance přicházejí v období, kdy Maďarsko začíná jednat o finanční podpoře s Mezinárodním měnovým fondem. Kdyby institucionální změny oslabily nezávislost guvernéra nebo vedly k dojmu vládního zasahování do politiky centrální banky, mohlo by to mít na jednání negativní dopad, řekli analytici agentuře Reuters.