Věřitelé nejsou spokojeni s kroky Řecka ve veřejném sektoru

Řecko přesunulo desítky tisíc zaměstnanců veřejného sektoru do takzvaných pracovních rezerv. Tento zvláštní režim má vést k propouštění, velká část zaměstnanců v rezervách je však blízko důchodového věku a ve spěchu nebylo zváženo, ve kterých oblastech budou zaměstnanci propuštěni. "Způsob, který zavedli, není podle mého pohledu racionální. Dělá horizontální škrty. To není reforma veřejného sektoru. Je to brutální snižování stavů, ale nemá smysl," řekl zdroj.

Podle podmínek pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF), která loni zachránila Řecko před bankrotem, musí země snížit počet zaměstnanců ve veřejném sektoru v letech 2010 až 2015 o 150.000.

"Musí určit, které útvary jsou nadbytečné, které jsou smyšlené, které již dlouho nemají žádné úkoly, a tito lidé by měli být přesunuti nebo propuštěni. Jsou zde také oblasti, kde je počet zaměstnanců nedostatečný," upozornil zdroj.

Řecku příští rok hrozí již pátým rokem recese a vláda je sevřena mezi protestujícímu na ulicích, kterým se nelíbí současné škrty, a věřiteli, kteří naopak požadují přísnější úsporná opatření. Tým věřitelů tento týden jednal v Aténách o dalším balíku zahraniční pomoci, v rámci kterého by země měla získat 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč).

Tým trojky věřitelů tento týden uvedl, že Atény mají významné nedostatky v plnění reforem. Šéf mise MMF Poul Thomsen ve středu řekl, že by mělo být bráno v úvahu i překročení některých tabu, včetně zavírání státních firem a propouštění v nich.

Řecká vláda rovněž jedná se zástupci soukromých věřitelů o podmínkách dohody dobrovolné výměny dluhopisů za nové, s nižší nominální hodnotou. Výměna je součástí nové zahraniční pomoci a měla by se uskutečnit na počátku příštího roku. Jejím cílem je snížit do roku 2020 zadlužení země na 120 procent hrubého domácího produktu z nynějších 160 procent. Bez dohody bude zadlužení země příští rok činit 200 procent HDP.

Podle nejnovějších zpráv zdrojů se však jednání zadrhávají a zástupci EU a MMF upozorňují, že nejsou žádné záruky, že se soukromý sektor nakonec pomoci zúčastní. Koncept odpuštění dluhu vychází z toho, že získat zpět polovinu investice je lepší, než ztráty, které by majitelé dluhopisů utrpěli v případě krachu Řecka. Někteří investoři však mají obligace pojištěné proti krachu, a pokud by dobrovolně souhlasili s jejich výměnou, nedostanou vyplacené pojistné v případě, že by Řecko vyhlásilo platební neschopnost. Další, kteří již koupili obligace za sníženou cenu, by se pak mohli pokusit tlačit na vyšší platbu.