Eurozóna bude jednat o dalších protikrizových opatřeních

"Všichni víme, že Evropa zatím trhy nepřesvědčila, že její vládní systém a její protikrizová opatření jsou dostatečné," řekl italskému listu Il Sole 24 Ore náměstkem italského ministra hospodářství Vittorio Grilli. Je zapotřebí dalších integračních a efektivnějších nástrojů. Tak daleko zatím nejsme," dodal.

Eurozóna se 9. prosince dohodla, že členské země do ústavy začlení zpřísnění fiskální discipliny. Strukturální rozpočet by tak byl vyrovnaný, anebo v přebytku. Pokud by nebyl, nastoupily by automatické sankce. Dohodnutá pravidla by výrazně omezila nové půjčky, snížila zadlužování, a jak doufají politici, pomohla obnovit důvěru trhu v udržitelnost veřejných financí.

Ústavní změny ale zaberou minimálně rok, trhy ale už teď chtějí ujištění, že o peníze, které v eurozóně investují, se nemusejí obávat. O takové ujištění stojí o to víc v situaci, kdy eurozóna v říjnu požádala banky, aby dobrovolně odepsaly alespoň polovinu řeckého dluhu. To je nutná podmínka k tomu, aby Řecko mohlo čerpat druhý záchranný program. Evropští lídři později začali ujišťovat, že případ Řecka je jedinečný a neznamená precedens.

Aby eurozóna rozptýlila obavy finančních trhů, zda má dost peněz na to, aby zabránila rozšíření krize na Itálii a Španělsko, rozhodla se o rok posunout start trvalého záchranného mechanismu. Takzvaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který měl začít fungovat v polovině roku 2013, bude spuštěn už v polovině příštího roku. K dispozici bude mít asi 500 miliard eur (zhruba 12,7 bilionu Kč).

Lídři eurozóny už se také dohodli na tom, že poskytnou Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) bilaterální půjčky v objemu až 150 miliard eur (asi 3,8 bilionu Kč), aby měl fond dostatečnou kapacitu na boj s krizí. Dalších až 50 miliard eur (zhruba 1,3 bilionu Kč) by mohly poskytnout země mimo eurozónu, peníze možná uvolní i některé mimoevropské země.

Kolem nastíněných plánů ale zatím panuje řada nejasností. Německá centrální banka před pár dny uvedla, že k programu bilaterálních půjček pro MMF přispěje pouze v případě, že tak učiní i země mimo eurozónu a také mimoevropské země.

Lídři eurozóny se na summitu 9. prosince rozhodli zrušit požadavek na jednomyslnost při hlasování o záležitostech ESM, aby menším zemím znemožnili blokovat zásadní rozhodnutí. Proti změně se staví Finsko, protože pokud by mělo návrh přijmout, tamní vláda by v parlamentu musela mít dvoutřetinovou většinu. Tu ale nemá.

V březnu se lídři chtějí dohodnout, zda společná úvěrová kapacita současného záchranného fondu EFSF a trvalého mechanismu ESM bude maximálně 500 miliard eur, anebo se zvýší o částku, kterou už fond EFSF vynaložil na pomoc některým zemím na periferii eurozóny.