ECB podle Starka v minulosti udržovala v celé eurozóně inflaci pod kontrolou, což činila změnami úrokových sazeb. Některé vlády ale podle něj tolerovaly příliš vysoké mzdové náklady a neudržitelný růst na realitním trhu. V tom jsou podle něj počátky dnešní dluhové krize.
Stark z ECB odchází ke konci letošního roku, což je o dva a půl roku dřív, než mu v šestičlenné radě vyprší mandát. Ten je na osm let. Výkonná rada se podílí na každodenním chodu ECB, jednou za měsíc se schází širší orgán, který má 23 členů a rozhoduje o měnové politice. V tomto orgánu Stark zasedá také.