Ministři financí EU jednají o možnostech posílení zdrojů MMF

Ministři se snaží vybudovat lepší "protipožární zeď", která má zabránit dalšímu šíření dluhové krize v eurozóně. Připravují ale i plány na zavedení přísnějších fiskálních pravidel. Předpokládá se, že členské země si do ústavy zakotví vyrovnaný či přebytkový rozpočet.

Podle zdrojů agentury Reuters by se telekonference mohla protáhnout asi na tři hodiny. Ministři hodně času věnují návrhu textu nových fiskálních pravidel, jejichž finální podobu chtějí mít do konce ledna. K průtahům ale zřejmě přispívá i to, že nové vlády v Itálii a Španělsku prohlubují rozsah úsporných opatření.

Lídři eurozóny se nedávno dohodli, že Mezinárodnímu měnovému fondu v rámci bilaterálních smluv nabídnou 150 miliard eur (asi 3,8 bilionu Kč). Díky těmto penězům by měl fond větší palebnou sílu na boj s krizí. Dalších 50 miliard eur (asi 1,3 bilionu Kč) by mohly poskytnout země, které nejsou součástí eurozóny, ale jsou členy Evropské unie.

Premiér Petr Nečas k otázce příspěvku České republiky před pár dny řekl, že vláda nebude odpovědnost přenášet na Českou národní banku (ČNB). Osobně se ale kloní k tomu, aby se Česká republika pomoci neúčastnila. Prezident Václav Klaus půjčku odmítl. Guvernér ČNB Miroslav Singer minulý týden uvedl, že jeho instituce bude poskytnutí části devizových rezerv na půjčku velmi zvažovat.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska si naopak Česká republika nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc eurozóně. Jde prý o zahraničněpolitické, nikoliv rozpočtové rozhodnutí.