Snížení počtu vydávaných povolenek by zvýšilo jejich cenu. Ta klesla z letošního maxima nad 17 eury za tunu až na rekordní minimum 6,30 eura (zhruba 160 Kč) z minulého týdne. Trh dnes zareagoval na schválení návrhu zvýšením ceny o 12 procent na 8,28 eura.
Kvůli nízké ceně povolenek ztrácí jejich trh význam, protože výrobci elektrické energie a průmyslové podniky nijak nemotivuje ke snižování emisí skleníkových plynů. Minimální úroveň, která nutí výrobce ke snižování emisí, se odhaduje na 20 eur za tunu. Na prudký propad cen reagovali investoři, zástupci zelené lobby a někteří zákonodárci výzvami ke změně systému obchodování.
Návrh předpokládá, že počet vydávaných povolenek se ve třetí fázi systému obchodování do roku 2020 sníží proti dosavadnímu předpokladu celkem o osm procent, což je asi 1,4 miliardy povolenek. Podle nynějších pravidel se má nabídka povolenek v letech 2013 až 2020 snižovat o 1,74 procenta ročně, zatímco návrh předpokládá snižování ročním tempem 2,25 procenta.
O návrhu bude nyní hlasovat nadřízený výbor EP pro průmysl a hlasování celého parlamentu se čeká někdy v dubnu. Na nové legislativě se ale musí shodnout všech 27 zemí Evropské unie, takže kterákoli z nich jej může vetovat.
Evropská komise rozdělila mezi členské země emisní kvóty, po jejichž překročení se musí kupovat povolenky, podle předpokladů stabilního ekonomického růstu. Evropa se však zřejmě v nejbližší době propadne do recese, takže povolenek bude na trhu stále větší přebytek, což bude bez zásahu shora jejich ceny srážet dál dolů.
Nynější propad cen emisních povolenek na nové rekordy je podle analytiků pro trh další z řady ran. Pověst trhu v minulosti podkopávaly daňové podvody, krádeže, opakované cenové propady a sporné přínosy pro životní prostředí.
Švýcarský bankovní gigant UBS minulý měsíc ve zprávě pro klienty podle médií uvedl, že evropské spotřebitele stál systém obchodování s povolenkami zejména na cenách elektřiny už zhruba 210 miliard eur (5,3 bilionu Kč), avšak jeho vliv na snižování emisí byl "téměř nulový". Pokud by se tato suma vynaložila k nahrazení evropských elektráren s nejvyššími emisemi, snížilo by to objem emisí o 43 procent, spočítala UBS. Podle německého ústavu DIW dokonce tento systém povzbudil v Německu k výstavbě nových uhelných elektráren, čili k opaku toho, k čemu byl určen.