Loterijní firmy budou muset od příštího roku odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Celkem by to mělo být podle odhadů ministerstva financí přes osm miliard korun ročně.
Obce by dostávaly čtyři pětiny odvodu z výherních automatů a 30 procent odvodů z ostatních typů hazardu, jako jsou například loterie, kurzové sázky a sázkové hry v kasinu. Zbytek by měl být příjmem státu, přičemž směřovat by měl hlavně na sport, kulturu a ve prospěch zdravotně postižených. Zákonem to ale určeno není.
Změnu způsobu zdanění hazardu Senát přijal kvůli tomu, že původní sněmovnou schválená podoba odvodů státu, obcím a na veřejně prospěšné účely nebyla vymahatelná. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) poznamenal, že sněmovní verze v podstatě dala loterijním společnostem pro příští rok daňové prázdniny, neboť mimo jiné nepočítá se zálohami na daň a rušila měsíční poplatek ve výši 20.000 korun ve prospěch obcí za každý herní přístroj, což obce nesly nelibě.
Přijatá verze proto počítá s tím, že obce by dostávaly za hrací automat poplatek 55 korun denně, tedy 20.075 korun ročně. Kritici zejména z Věcí veřejných namítali, že podle této konstrukce budou loterijní společnosti muset poplatek hradit jen za přístroj v provozu a vzhledem k nedostatečné kontrole státu tak prý obce budou tratit v porovnání s dosavadní stavem.
"Návrh jednoznačně vytváří díru pro nevybírání peněz od hazardních společností," uvedl předseda poslanců VV Vít Bárta, který to chce probrat v koalici.