Restriktivní státní rozpočet chce udržet deficit 18 miliard Sk
Opozice považuje výchozí odhady makroekonomického vývoje za příliš optimistické. Slovenský státní rozpočet, který pro příští rok předpokládá příjmy v objemu 183,8 miliardy Sk, výdaje za 201,8 miliardy Sk a deficit 18 miliard Sk, byl schválen díky ústavní většině koalice. Opozice ho pokládá za velmi rizikový a příliš restriktivní. Její kritika směřuje především na makroekonomick
á východiska rozpočtu, která pokládá za nadhodnocená - jedná se především o předpokládaný růst HDP o 2,5 procenta, 10procentní míru inflace a 16 až 17procentní míru nezaměstnanosti.Podle ministryně financí Brigity Schmögnerové se při tvorbě rozpočtu vycházelo nejen z vlastních odhadů jejího resortu, ale i dalších čtyř renomovaných institucí. Růst o 2,5 procenta, který je pokládán za značně optimistický, je vlastně průměrem odhadů dalších ekonomických institucí: Slovenská akademie věd (SAV) predikuje j
eho růst dokonce o 4,4 procenta, Infostat zas o pouhé 1,2 procenta.Vzhledem k tomu, že Slovensko ještě stále stojí před restrukturalizací průmyslu, veřejné správy i bank, je zpochybňována i plánovaná míra nezaměstnanosti 16 až 17 procent, zejména když v současnosti osciluje mezi 18 a 19 procenty. Udržení míry do 10 procent bude rovněž značně obtížné, protože po schválení nárůstu cen nájemného ve státních a obecních bytech o 70 procent a zvýšení maximální ceny tepla z 290 na 350 Sk/GJ jsou už připr
avovány další etapy na zvyšování regulovaných cen.Některé rozpočtové kapitoly by měl pomoci zvýšit povinný odvod 3,3 miliardy Sk ze Slovenského plynárenského průmyslu, z něhož by například SAV měla získat 50 miliónů Sk, kancelář NR SR 18 miliónů Sk a Sdružení měst a obcí Slovenska (SMOS) 250 miliónů Sk. Městům a obcím, kterým bylo místo požadovaných 9,8 miliardy Sk přiděleno pouze 8,25 miliardy Sk (což představuje necelých 5 procent z předpokládaných daňových příjmů), to však na zabezpečování jejich služe
b ve veřejném zájmu stačit nebude, a zvyšování místních daní a poplatků zatím SMOS nepokládá za průchodné.Poprvé se v příštím roce počítá s tím, že se výtěžky z prodeje bývalých strategických podniků stanou příjmovou položkou rozpočtu, vláda je však chce použít na státní záruky. Přesto se některé resorty domnívají, že si z těchto prostředků zvýší své výdaje. Vládních priorit je však více, a tak na tyto příjmy bude zřejmě čekat mnoho rukou.
Zdroj: HN z 20. 12. 1999