Dosud můžou námitky vůči připravovaným územním plánům uplatnit jen majitelé pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch. Nově budou moci námitky vznášet všichni vlastníci pozemků a staveb, kterých se navrhované řešení územního plánu týká.
Návrh změny stavebního zákona připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Některé změny navržené v původní verzi se nelíbily Legislativní radě vlády. Připomínky právních odborníků se týkaly hlavně postavení veřejnosti ve stavebním řízení. Resort místního rozvoje následně návrh novely upravil.
"Skutečností ovšem zůstává, že otázky vlivu budoucí stavby na životní prostředí budou primárně posuzovány v řízení územním s ohledem na to, že v tomto řízení se definuje, o jakou stavbu se jedná, o její velikost, účel a podobně. A v tomto řízení se možnost účasti veřejnosti zásadně posiluje," uvedl v úterý náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous.
Legislativní rada vlády do návrhu prosadila i úpravu postavení autorizovaných inspektorů. Jejich rozhodnutí totiž může nahradit klasické stavební řízení. "Nově se navrhuje, aby certifikát vystavený autorizovaným inspektorem byl zveřejněn na úřední desce stavebního úřadu v místě stavby na 30 dnů a aby během následujících 15 dnů byla dána možnost pro podání případných námitek proti vydanému certifikátu těmi osobami, které by jinak byly účastny stavebního řízení, pokud by se vedlo," sdělil Kalous.
Smyslem novely zákona je podle MMR odstranění nedostatků nynější normy a postupná deregulace v oblasti stavebního práva. Cílem má být urychlení, zjednodušení a zlevnění přípravy a povolování staveb rozšířením okruhu staveb nevyžadujících územní rozhodnutí nebo stavební povolení.