T. G. Masaryk: překonejte lenost

Víkend se blíží. Dovolujeme si odlehčit naše jinak strohé zpravodajství páteční glosou.    

     Nedávno jsem našla v knihovně zajímavou knihu z roku 1898 od T. G. Masaryka. Byla zasunuta v regále o osobních financích, mezi knihou Bezdomovectví ve 21. století a knihou Myslete jako milionář. Útlá Masarykova knížka má název Jak pracovat a je to soubor projevů, které bývalý president přednášel mladým občanům na školách, aby je povzbudil k práci. Nejvíc mě nadchla kapitola Jak překonat lenost.

     Masaryk se zde vrací do pravěku a píše: „Protože práce je nemilá, už ten primitivní člověk chtěl pracovat co nejméně. Nešlo o lenost svalovou, ale duševní.“ Masaryk dále vysvětluje, že lenost překonal pračlověk  tak, že dostal hlad a nebo viděl, že hlad mají jeho děti  - a tato skutečnost ho donutila začít na něčem pracovat, třeba na zapíchnutém mamutovi. „Motivy pro práci byly pro člověka primitivního tyto: hlad a žízeň. Hlad je periodický a tak i práce se stala periodickou.“

    Největší radost by měl Masaryk z Japonců. Pracují průměrně šest dní v týdnu a to 10 – 12 hodin denně. Jejich pracovní tempo udivuje celý svět, protože vzhledem k blahobytu, kterým Japonsko disponuje, by příslušnící dnešní japonské generace mohli zvolnit a udělat si třeba i pěkný volný víkend. Japonci také nepotřebují žádný pud nebo vnější motiv k tomu, aby pracovali. Mají pracovitost v sobě, je to součást japonské kultury. Děti na japonských školách jsou od malička vedeny k tomu, že práce je smyslem lidského bytí.

    My v České republice jsme v pohodě. Nezaměstnanost u nás roste. V říjnu dosáhla 7,9 procent a tento měsíc jsme na 8,1 procentech (v Japonsku je o něco víc než poloviční). Počet pracovních míst se naopak snižuje. Aktuálně je v České republice 36 tisíc volných pracovních pozic, o které se můžete ucházet. Nejhůř je na tom Most, Bruntál, Jeseník a Hodonín. Druhá ekonomická krize na cestě. A co my? Není co dělat, tak pojedeme na hory. Podle analytické společnosti Mag Consulting si u nás každou zimu dopřává 600 tisíc Čechů zimní dovolenou na horách. Teď v době ekonomické nestability odjede na hory o 5 procent Čechů víc.

     Když jsem mému dědovi řekla, že jedu taky na hory a že od ledna hledám práci na zkrácený úvazek pohrdavě na mě pohlédl a řekl: „Koukni se na Japonce, ať víš co je to práce.“ Byla jsem na dědu připravená, protože o Japoncích jsem slýchala už od tří let. Přednesla jsem mu dramatickým způsobem nejnovější průzkumy, které se týkají sebevražd. V Japonsku spáchá sebevraždu 100 lidí každý den, každých 15 minut se tedy jeden Japonec rozhodne zemřít. Odborníci se shodují: je to jejich vysoké pracovní nasazení, které způsobí, že Japonec nebo Japonka ze dne na den vyhoří.

     Uměleckým způsobem jsem dědovi zahrála, jak takové japonské vyhoření může vypadat – dívala jsem do dáli a ve vymyšlené japonštině jsem analyzovala svůj život a pak jsem se rozhodla pro tragický život. Tím skončilo moje trauma z Japonců a děda šel spát.
Možná nevečeřím každý večer sushi, nejezdím v Toyotě, po bytě mi nechodí robot SDR-4X, ale ještě nikdy jsem se nechtěla zabít. A z přepracování už vůbec ne.