ANALÝZA: Eurozóna možná nezvolí americkou cestu k zotavení

...ohledně udržitelnosti zotavení a navíc pochybují, že výrazná reflační opatření vlády USA jsou tou správnou volbou. Tento názor zastávají, přestože americký hrubý domácí produkt (HDP) přidal ve třetím kvartále na roční bázi závratných 7,2 procenta. "V Evropě panuje názor, že když Spojené státy stimulují soukromý sektor k většímu zadlužení, tak jen oddalují den zúčtování," řekl ekonom Tony Dolphin z londýnské Henderson Global Investors.

Jenže odklon od americké cesty a zejména od optiky tamní centrální banky znamená zaujmout více protiinflační postoj. To by ale mohlo vést k posílení eura s negativními důsledky pro zpracovatelský průmysl a následným ukončením oživení eurozóny. "Buď můžete disciplinovaně následovat Fed a zvýšit sazby jen, když se objeví hmatatelný důkaz o inflaci. Nebo se můžete bránit reflaci tak, jak to dělala Bundesbanka v 80.letech, a akceptovat zhodnocení eura," řekl Thomas Mayer, hlavní ekonom z Deutsche Global Markets.

Spojené státy kritizovaly v 80.letech představitele německé centrální banky, kteří zastávali přísnější politiku, že vidí za každým rohem inflaci. Podle některých ekonomů tyto hádky přispěly v roce 1987 ke kolapsu akciového trhu.

EVROPĚ INFLACE NEHROZÍ
Bank of England v říjnu nezměnila úrokové sazby jen těsným poměrem hlasů 5:4, což naznačuje, že Brity začíná tížit problém narůstající spotřeby domácností a s tím ve spirále i zadlužení. Inflace eurozóně až tak nehrozí. Region se potýká s nadměrnými kapacitami a firmy nemohou příliš určovat ceny, takže index spotřebitelských cen by měl ještě v roce 2005 klesat.

Evropská komise vydala minulý týden opatrné ekonomické prognózy, které zrovna neoplývají optimismem. Výhled zdůrazňuje rizika, jež by mohla negativně ovlivnit hospodářské oživení v příštím roce, a kontrastuje s optimismem Bílého domu a silnými řečmi o budoucím pětiprocentním růstu.

Komise čeká příští rok růst o 1,8 procenta. Uvedla přitom, že tento skromný výhled může být negativně ovlivněn růstem eura, makroekonomickou nerovnováhou a nepříznivým vývojem trhu s nemovitostmi v zemích jako Španělsko, Nizozemsko či Irsko. "Pořád existují důvody, proč se obávat o udržitelnost zotavení," řekl Vincent Koen, ekonom z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Evropská centrální banka (ECB) by měla vzhledem k tomuto opatrnému postoji ponechat sazby po většinu příštího roku na rekordně nízkých dvou procentech, ledaže by ji další prudký růst eura přiměl k ještě většímu uvolnění měnové politiky.

NE JESTLI, ALE KDY
Hlavní ekonom ECB Otmar Issing varoval, že je jen otázkou času, kdy bude muset dojít k násilnému přizpůsobení stavu běžného účtu USA. To je jen jiné označení dolarové krize. Američtí činitelé ignorují schodek běžného účtu ve výši pěti procent HDP a říkají, že tato nerovnováha se dá časem do pořádku díky skvělému hospodářskému růstu. Issing však má jiný názor. "Takováto korekce bude se vší pravděpodobností znamenat na nějaký čas nižší růst. Výběr ovšem nespočívá v tom, zda korekci provést či nikoli, ale v tom, zda by k ní nemělo dojít spíše dříve než později. Současná situace není udržitelná," řekl.

ECB také nepodpoří růst eurozóny reflací, tedy fiskálními či monetárními stimuly. Nepomůže tak snížit deficit běžného účtu Spojených států povzbuzením poptávky po americkém zboží. "Eurozóna sehraje svou roli při snahách, aby přizpůsobení (deficitu USA) bylo co nejuspořádanější. Bylo by ale nebezpečné si myslet, že nadměrná expanzivní opatření by byla hodnotným přínosem," uvedl Issing. Takováto rétorika bude znít v uších asijských centrálních bank, pokud se americký trh s dluhopisy zalekne návratu inflace a dolar klesne ještě níž. "Vysílá to signál, že eurozóna bude z hlediska inflace bezpečným místem," řekl Mayer a dodal: "Pokud Evropa přesvědčí Asijce, že není nejlepší, když vážou své měny na dolar, pak jim nepřímo řekne, aby poskytovali Spojeným státům méně spotřebitelských úvěrů a zpomalili domácí americký růst."