ECB před Vánoci omezila nákupy dluhopisů na minimum

ECB se nákupem dluhopisů od loňského května snaží zabránit šíření dluhové krize. Loni začala s nákupy řeckých dluhopisů a letos po delší přestávce obnovila nákupy na počátku srpna, kdy se zaměřila na italské a španělské obligace. Za celou tu dobu již ECB na trhu nakoupila dluhopisy za 211 miliard eur.

Nyní ECB limituje týdenní nákupy dluhopisů částkou 20 miliard eur. Přitom se snaží všechny peníze vydané na nákupy státních dluhopisů neutralizovat stahováním stejné částky z bankovního sektoru, aby nákupy nezvyšovaly objem peněz v oběhu.

ECB ve středu poskytla 523 evropským bankám první tříleté úvěry v celkovém rozsahu 489 miliard eur a s úrokem v blízkosti rekordně nízké oficiální sazby jedno procento. Politici doufali, že banky tyto peníze použijí zčásti k novým nákupům státních dluhopisů zemí jako Itálie nebo Španělsko, to však banky vesměs odmítají. Výnosy italských desetiletých dluhopisů se tak dnes dostaly zpět na kritickou hranici sedmi procent.

ECB nyní musí čelit tlakům Francie, Itálie i vnějších států jako USA, Británie nebo Ruska, aby v zájmu stabilizace a zastavení dluhové krize razantně posílila své intervence na trhu dluhopisů. Ostře proti se naopak v obavách z "tištění peněz", které vede k inflaci, staví Německo, zejména jeho centrální banka Deutsche Bundesbank. Od listopadového nástupu nového prezidenta ECB Maria Draghiho v postoji ECB k nákupům dluhopisů nedošlo ke změně a banka je spíše ještě utlumila.

Prvním, kdo se z vedení ECB přihlásil k takzvanému kvantitativnímu uvolňování, kdy centrální banky pouštějí do ekonomiky prostřednictvím nesterilizovaných nákupů cenných papírů mnohem více peněz, byl člen řídícího výboru Lorenzo Bini Smaghi. Ten v dnešním listu Financial Times řekl, že v případě rizika deflace by to bylo nezbytné a v souladu s mandátem ECB. Podobné kroky praktikují od globální finanční krize centrální banky USA, Británie nebo Japonska.

Bini-Smaghi však na konci roku z ECB odchází, takže spíše než první vlaštovkou mohou jeho slova být nepřímou kritikou německých členů banky, kteří odmítají jakékoli "tištění peněz". Tento postoj Bini Smaghi označil za "kvazináboženský" a řekl, že nevidí důvod, proč by se kupování aktiv novými penězi nemělo v případě změně situace využít.