Zlato navzdory poslednímu propadu získalo za rok deset procent

Zlato dnes na promptním trhu posílilo o zhruba dvě procenta a v New Yorku uzavřelo na 1566,80 dolaru za troyskou unci (31,1 gramu). Ve čtvrtek se přitom jeho cena propadla až na 1521,94 USD, nejníže od 6. července.

Zlato s přestávkami klesá od počátku září, kdy jeho cena vystoupila na rekordní maximum 1920,30 USD. Za celé čtvrté čtvrtletí utrpělo první ztrátu za tři roky a za prosinec se propadlo o zhruba osm procent.

Zlato stejně jako jiné komodity oslabuje od léta růst kurzu dolaru vůči euru, protože evropskou měnu sráží dluhová krize v eurozóně. Dnešní růst těžil z oživení eura, vyhlídky ale jsou podle analytiků nepříznivé. "Nad trhem se vznáší znamení smrti. Trh nám říká, že základní trend se změnil z býčího (růstového) na medvědí (klesající)," řekl agentuře Reuters Adam Sarhan, šéf firmy Sarhan Capital.

Desetiprocentní výnos investorů z držení zlata s přehledem překonal letošní vesměs záporný výnos z akciových indexů. Byl však nižší než investice do amerických státních dluhopisů s desetiletou splatností, které vynesly asi 17 procent, do ropy Brent, která poskytla výnos 14 procent, a do desetiletých německých dluhopisů s výnosem 31 procent.

Stříbro dnes posílilo rovněž o dvě procenta, za celý rok však ztratilo 9,5 procenta. Cena platiny se letos propadla o 21 procent a palladium oslabilo o 18 procent.

Výrazně letos klesly i ceny průmyslových kovů. Měď za rok ztratila 23 procent, což byla její první ztráta za tři roky. Ceny kovů zamířily dolů ve druhém pololetí kvůli obavám z vývoje globální ekonomiky, kterou podkopává dluhová krize eurozóny a útlum růstu v Asi. Trh má především strach z poklesu poptávky v Číně, která je největším spotřebitelem mědi a dalších kovů a surovin.