Reforma veřejných rozpočtů

Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí – zákon č. 357/1992 Sb.

První změnou zákona je snížení dosavadní sazby daně z převodu nemovitostí z 5 % na 3 %. Daňový poplatníci tak mohou ušetřit částku zhruba tří miliard korun ročně.
V zákoně se též změnila splatnost daně z převodu nemovitostí a to tak, že se bude podávat současně s daňovým přiznáním. Dodnes byl poplatník povinen tuto daň uhradit až po doručení platebního výměru. Nové znění zákona by tedy mělo urychlit výběr dané daně. V této souvislosti se změnila i lhůta pro podání daňového přiznání. Poplatník tak bude mít dostatečný časový prostor nejenom pro podání daňového  přiznání, ale i pro zaplacení daně.
Dále bude sjednocen postup během zdaňování majetku při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Základ daně dědické tak bude vycházet z ceny majetku určené soudem v dědickém řízení. U vkladu do obchodních společností pak z hodnoty, kterou určí znalec dle obchodního zákoníku.
Po úpravě zákona nebudou do darovací daně zahrnuty prostředky poskytované z rozpočtu Evropské unie a Národního fondu. 
Poslední změnou v zákoně č. 357/1992 Sb. bude osvobození bezúplatných nabytí majetku zdravotními pojišťovnami. V dnešní době je tato část nesystémově upravena mimo daňový zákon.

Zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření – 96/1993 Sb.

Další částí reformy veřejných rozpočtů je zákon 96/1993 Sb., který začne platit od 1. ledna 2004. Jeho přijetí by mělo přinést úspory v řádu několika desítek miliard ve státním rozpočtu. Tuto změnu bychom měli více pocítit až od roku 2006. Další změnou je zvýšení podporovaného maxima úspor z 18 000Kč ročně na 20 000Kč. Nepodstatné také není snížení procentní sazby státní podpory z 25% na 15%, tedy maximální státní příspěvek bude snížen ze 4 500Kč na 3 000Kč. Vázací lhůta bude prodloužena z pěti na šest let.

Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců – 54/1956 Sb.

Dle současného vývoje se dá usuzovat, že se poprvé po letech tento systém mohl dostat do deficitu, který by byl zhruba ve výši jedné až dvou miliard korun. Díky přijetí návrhu o změně zákona č. 54/1956 Sb. by se tomu tak stát nemělo.
Nová změna se týká prodloužení rozhodného období pro zjišťování denního vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění. Dosud se jednalo o kalendářní čtvrtletí, ale od platnosti zákona se půjde o 12 kalendářních měsíců. Dojde tak k lepšímu posouzení zúčtovaných příjmů náležících za delší období.
Dále se sníží denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny. Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování bude poskytnuta částka do 480 Kč. Půjde tak o snížení ze současných 100 % na 90 %.
Marodíte často? Pak věřte, že první tři dny dostanete místo dosavadních 50 % pouhých 25 %. Cílem této změny je snížení krátkodobé neschopnosti. Opatření se týká pouhých prvních 14 dnů nemoci. Tím pádem nebude ohrožena existence lidí, kteří budou dlouhodobě nemocní.
Dále se prodlužuje doba, během které nebudou zvyšovány redukční hranice denního vyměřovacího základu používané při výpočtu dávek nemocenského pojištění a dávek nemocenské péče v ozbrojených silách. Jedná se o dobu dalších dvou let, tj. do roku 2005. Toto poslední opatření by mělo přinést největší finanční úsporu prostředků nemocenského pojištění.

Zákon o sociální potřebnosti – 482/1991 Sb.

U osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost, bude zvýšena částka, která je považována za minimální příjem. Tato hranice bude 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Například za rok 2002 činí 50 % průměrné mzdy 7800 Kč.
Je také stanovena nová podmínka sociální potřebnosti u rodičů pečujících o nezaopatřené dítě, která se opírá o řádné plnění povinné školní docházky. Jestliže tuto povinnost rodič pečující o dítě zanedbá, nebude pak uznán sociálně potřebným a této rodině nebudou připsány dávky sociální péče dle zákona o sociální potřebnosti.
Další změna je ve zpřesnění podmínek, za kterých dávku sociální potřebnosti nelze přiznat. Jedná se o situaci, kdy si může žadatel zvýšit příjem vlastním přičiněním. Nejde zde pouze o vlastní práci, ale také o uplatnění zákonných nároků a využití majetku.

Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění – 592/1992 Sb. (Senát nepřijal k návrhu zákona žádné usnesení)

Základem zákona č.592/1992 Sb., je změna v příspěvkové povinnosti osob samostatně výdělečně činných v oblasti pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Měl by být zvýšen vyměřovací základ pro odvod pojistného a to z dnešních 35 % příjmu z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na 40 %, 45 % a 50 %. Odvod bude zvyšován postupně od roku 2004 do roku 2006. Další novinkou také je stanovení minimálního vyměřovacího základu. Dnes se počítá z minimální mzdy, ale možná bude zvýšena na 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství.
Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že tímto opatřením přinese do systému veřejného zdravotního pojištění zhruba asi necelou miliardu korun ročně.