Přichází doba temna

Rok 2011 nebyl nijak optimistický, přesto se ekonomicky alespoň „udržel na nohou“. Ve prospěch hrála nízká inflace, která umožňovala agresivní intervence. Ty zase povzbuzovaly důvěru ve schopnosti vlád, spolu s neustále klesajícími sazbami pak vedly k růstu dluhu na dříve nemyslitelné úrovně.

Toto období ale podle Deutsche Bank končí a vstupujeme do doby temna, kdy nejsou k dispozici tradiční nástroje. Vlády narazily na své fiskální limity a sazby jsou u nuly. Západní ekonomiky se blíží k pasti likvidity a tištění peněz tak nemá okamžitý efekt podobný tomu, co vyvolávalo snížení sazeb během cyklu zadlužování. Cykly hospodářství se tak budou opět zkracovat, což dále katapultuje úroveň nejistoty, která je beztak již značně vysoká. To s sebou nese neadekvátní (hysterické) reakce i na okrajové informace a obecně rizika neracionálního chování trhů.

Ani loňský rok fondům nepřál

Situace i nálada na trzích nebyla nijak příznivá, není tedy asi nijak překvapivé, že ani naši investoři neskákali nadšením. Zatímco v letech 2009 i 2010 naše fondy vydělaly, loni ztratily akciové, smíšené a dokonce i mnohé dluhopisové. Fondy peněžního trhu skončily sice v plusu, ale nejvýš v desetinách procenta. Na druhou stranu ale k žádnému úprku úspor z fondů vlastně nedošlo, protože skoro 15 miliard korun odešlo „pouze“ z fondů peněžního trhu (–11) a ze zajištěných (–4), tedy těch nejkonzervativnějších.

Dostáváme se tak k racionálnějšímu rozložení investic, kdy ve fondech peněžního trhu, smíšených a zajištěných mají podílníci po 50 miliardách, zatímco v dluhopisových a akciových spravují po 40 miliardách korun. Přesto je necelých čtvrt bilionu celkem zatím jen značně nízký podíl úspor – vinou poklesu trhů i důvěry klesl na úroveň objemu roku 2005.

I vklady zpomalují růst

To je markantní zejména ve srovnání s bankovními vklady, které přesahují 1,5 bilionu a jen ty netermínované se blíží 830 miliardám korun. Pro srovnání: od roku 2005 vklady vzrostly celkově o půl bilionu a suma netermínovaných se zvýšila na 2,5násobek. Jak ale vyplývá z dat, razantně brzdí i jejich růst – za loňský rok zřejmě vykáží nejnižsí příliv od recese po roce 2000. Jestliže v roce 2008 na nich přibylo přes 150 miliard a v roce 2009 skoro 120 miliard, v roce 2010 to bylo aspoň přes 70 miliard korun. Loni to je zatím (do konce listopadu) již jen o 35 miliard korun, takže i když zapracoval Ježíšek, asi 50miliardovou sumu nedotáhl.

Alternativní produkty

Bankám se ovšem poměrně daří nabízet jiné strukturované produkty, například Česká spořitelna ve své sérii prémiových vkladů má již od klientů celkovou částku téměř 26 miliard korun, z toho v prémiových akciových vkladech mají klienti uloženo 10,5 miliardy korun (jen v druhém pololetí letošního roku 2,1 miliardy korun). Právě ty maturující v 2. pololetí letošního roku, jejichž prémiový výnos je odvozen od vývoje koše akcií, zafixovaly svým klientům průměrný výnos ve výši 5,03 % p. a. Nejvyšší výnosy zaznamenaly akciový vklad AKC51 s výnosem 7,18 % p. a., vklad AKC52 s výnosem 6,28 % p. a.

To ukazuje, že lze klientům nabídnout i vysvětlit některé srozumitelné produkty s respektem k jejich konzervativismu a nejen je ohlupovat jednorázovými pojistkami. Ty ovšem zaznamenaly další nárůst, ač ne takový jako předloni. Přesto do nich klienti dali 21 miliard za tři čtvrtletí, takže celoročně se suma přiblíží neuvěřitelným 30 miliardám korun a po netermínovaných vkladech se opět stanou nejoblíbenějším finančním produktem.

A co trhy?

K ohlédnutí po loňském vývoji trhů bude ještě spousta času, takže jen „letem světem“: základní americký S&P přesně na nule (Nasdaq –1,8 %, DJIA +5,5 %), britský FTSE 100 uzavřel rok poklesem o 5,7 %. Německý index DAX se propadl o 15 %, index pařížské burzy CAC-40 ztratil za rok 17 % a index milánské burzy spadl o 26 %. Sektor evropských bank dopadl v celoroční bilanci ve srovnání odvětví nejhůře: Stoxx Europe 600 Banking Index –33,8 %. Obavy z útlumu evropské a globální ekonomiky oslabily i sektor surovin o 31 % a akcie automobilového sektoru ztratily v průměru 25%.

Nu a náš PX tratil „jen“ –25,6 %. Z jednotlivých titulů skoro 23 % vydělal jen tabák (PM navíc s dividendou 1260 korun) a desetinky procenta udržely ostatní defenzivní tituly, jako jsou ČEZ a Telefónica, zato taková Erste ztratila plných 61 %. Nu a náš největš akciový fond ISČS Sporotrend tratil skoro 40 %.

Zlato svítilo, bavlna vyhořela

Zlatá horečka nakonec ochladla a 10% růst je docela rozumný výsledek na míru nejistoty „na všech frontách“. Jinak obecně v investičních aktivech zvítězilo s 21 % hovězí maso (živý dobytek jen 13,8 % a vepřové 13,6 %). Ovšem i 30leté americké státní dluhopisy 18,1 % příjemně překvapily. Zato loňský hit bavlna zkamal na celé čáře, když propadl o 36,4 % a radost mohou mít snad jen mlsouni, protože kakao kleslo o 36 % a cukr o 28 %.

Výhled neradostný

Stále nepříliš naděje vidíme v blízké budoucnosti Evropy. Lidé si rychle zvykli na sociální blahobyt, rychle odvykli chovat se spotřebitelsky racionálně, rychle se odnaučili (mnozí ani nenaučili) přirozené skromnosti. Teď se bouří proti utahování rozmařilých opasků. Zatím vlády celkem odolávají populistickým tlakům, ale jak dlouho to vydrží? Fiskální úspory pochopitelně mají destimulační efekty, takže recese je v mnoha zemích nabíledni, mnohde již realitou. Ani u nás doma si sice moc vyskakovat nemůžeme, ale zdá se, že hůř už bylo...