"Zachování peněz na politiku soudržnosti je pro zemi našeho typu jednoznačně výhodný," uvedl NERV. Česko, které se na unijním HDP podílí necelými dvěma procenty, nyní čerpá v rámci kohezní politiky téměř osm procent všech prostředků. Návrh nového rozpočtového rámce by podle rady umožnil si tuto pozici i na další období udržet.
Politika soudržnosti se v současném rozpočtovém období 2007 až 2013 dotýká zhruba třetiny rozpočtu unie. Peníze se přerozdělují většinou prostřednictvím strukturálních fondů. Nárok na peníze ze strukturálních fondů mají pouze takzvané znevýhodněné regiony, tedy například venkovské či problémové městské oblasti. Na pomoc má nárok region, který nedosahuje 75 procent průměru hrubého domácího produktu na obyvatele v EU. To jsou v současném rozpočtovém období všechny regiony ČR s výjimkou Prahy.
Rada se také vyslovila pro to, aby využívání peněz pro kohezní politiku podléhalo přísnějším pravidlům z pohledu efektivnosti a udržitelnosti. Návrhy nových unijních fondů na infrastrukturu, energetiku a informační a komunikační technologie jsou prý pro ČR naopak nevýhodné, neboť ztíží a zúží možnosti získání těchto prostředků.
NERV je proti inovacím na příjmové straně, tedy proti zřízení daně z finančních transakcí, zvláštní obratové daně či ekologické daně. "Vzhledem k tomu, že reálné důvody pro uvalení těchto daní (nejméně pak daně z finančních transakcí) v ČR buď neexistují, případně nejsou zásadní, zvyšování daňové zátěže tímto směrem je z našeho pohledu jednoznačně neakceptovatelné," uvedla rada.
Podobu návrhu víceletého finančního rámce EU na roky 2014 až 2020 podle NERV významně ovlivňuje finanční a ekonomická krize. "Špatnou zprávou je, že některé ze členských států EU zadlužovací trajektorií vytvořily dluh tak objemný a jejich ekonomické možnosti tak přesahující, že v krátkém období není možné za normálního ekonomického a společenského chodu tento problém vyřešit," řekl garant skupiny NERV Petr Zahradník.